Genetický modifikovaný organismus mění CO2 na palivo

Vědcům z univerzity v Georgii, přesněji řečeno z katedry pro výzkumu bioenergií, se podařil doslova husarský kousek. V laboratorních podmínkách vědci našli způsob, jak získávat z atmosféry plynný CO2 a přeměňovat ho na užitečné průmyslové produkty, včetně paliva.

Metoda vědců z Georgie je podobná fotosyntéze, kdy rostliny pomocí slunečního záření přeměňují CO2 a vodu na cukry – zdroj energie pro růst rostlin. Vědci napodobili pochody v rostlině tak, že geneticky upravili mikroorganismus Pyrococcus furiosus, nazývaný také podle svého vzhledu „řítící se ohnivá koule.“

Tento pouze 1,5 mikrometrů v průměru měřicí organismus byl nalezen poprvé v roce 1993 u horkých podvodních pramenů v oceánech. Pozoruhodná je jeho „teplomilnost“. Nejlépe se organismu daří při teplotách kolem 100°C (minimálně 70°), tedy teplotě, jenž je pro většinu organismů smrtelná.

Tým vědců upravil organismus tak, aby mohl fungovat i při nižších teplotách. Vědci pak za použití plynného vodíku vytvořili v organismu reakci, umožňující přeměnu CO2 na 3-hydroxy pionové kyseliny. Ty je možné například použít k produkci akrylátů a jiných průmyslových látek.

„V podstatě jsme objevili způsob, jak vytvořit mikroorganismus, který udělá s oxidem uhličitým totéž, co rostliny. Absorbuje ho a vyprodukuje něco užitečného,“ řekl Michael Adams, vedoucí výzkumného týmu.

Avšak jde jen o první krok ve využití tohoto podivného mikroorganismu. Vědci věří, že další genetickou manipulaci se jim podaří vyvinout biologický systém, schopný za pomocí plynného vodíku a atmosférického CO2 vyrábět uhlovodíková paliva.

„Díky našemu objevu můžeme odstranit rostliny jako prostředníka,“ objasňuje podstatu výzkumu Adams a dodává: „Můžeme si vzít oxid uhličitý přímo z atmosféry a přeměnit jej na užitečné produkty, jako jsou pohonné hmoty nebo chemikálie.“

Bohužel objev má dva zásadní problémy. Nejprve se musí přijít na způsob, jak lehce a ekologicky získávat vodík – palivo pro Pyrococcus furiosus. V současné době se vodík získává hlavně z fosilních paliv, hlavně ze zemního plynu.

Spalovat zemní plyn, abychom mohli vyrábět jiné fosilní palivo je tak samozřejmě plýtváním energie. Je proto třeba přijít na jiný, efektivní a levný způsob výroby vodíku.

Druhým problémem je najít způsob jak přenést laboratorní výsledky do průmyslového měřítka. To je nejobtížnější a největší problém, na kterém mnohé slibné laboratorní technologie ztroskotaly.