Jižní Korea mnohonásobně navýší podíl obnovitelných zdrojů

Jižní Korea, jejíž ekonomika je čtvrtá největší v Asii, dováží 98 % spotřebovávaných fosilních paliv. Nový prezident Mun Če-in, který nastoupil do úřadu letos v květnu, to hodlá zásadním způsobem změnit.

Do roku 2030 by se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny měl zvýšit ze současných pěti až na 20 %. Vláda svoji novou energetickou politiku zdůvodňuje především snahou o účinnější ochranu životního prostředí.

Jižní Korea patří mezi země, kde je jeho kvalita velice špatná, což je dáno zejména čilou průmyslovou a stavební aktivitou i dopravou. Jihokorejská metropole – vice než desetimilionový Soul – se v mezinárodních žebříčcích zařadila mezi města s nejhorším životním prostředím, jako jsou například Peking nebo Dillí.

Jižní Korea v současnosti vyrábí 44 % své elektřiny z uhlí a předchozí vláda počítala s výstavbou dalších zhruba dvaceti uhelných elektráren k dosavadním třiapadesáti. Země zároveň masivně využívá jadernou energii a je i předním světovým výrobcem jaderných technologií.

Přestože podíl jádra na celkové výrobě elektřiny za posledních deset let postupně klesal, stále dosahuje 30 % a Jižní Korea v současné době provozuje 25 energetických jaderných reaktorů s celkovým výkonem 23 GW.

Ve výstavbě jsou tři bloky (4200 MW) a v plánu dalších osm (11 600 MW). Jihokorejské firmy v současnosti dokončují také budování čtyř jaderných bloků ve Spojených arabských emirátech a ohlásily i zájem o dostavbu české jaderné elektrárny Dukovany.

Podaří-li se jihokorejské vládě realizovat nynější ambiciózní plán, pocítí to i globální trh s energií. Jeho součástí je totiž výrazný růst výroby elektřiny v plynových elektrárnách, které ze zdrojů využívajících fosilní paliva nejméně zatěžují životní prostředí, ze současných necelých 20 na 37 % v roce 2030.

Jižní Korea je přitom už nyní druhým největším dovozcem zkapalněného zemního plynu (LNG) hned po Japonsku. Korejci mají hlavní smlouvy na dodávky LNG uzavřeny se Sultanátem Brunej a Malajsií, ale jejich platnost vyprší příští rok.

„Nelze vyloučit, že poté budou zkapalněný plyn přednostně nakupovat od amerického koncernu ExxonMobil, který investuje do projektu v Papui-Nové Guineji,“ míní Tony Regan z poradenské firmy Data Fusion. Pokud jde o uhlí, jeho dovoz dosáhne maxima v roce 2018. Poté se bude snižovat, což dopadne hlavně na Indonésii a Austrálii, klíčové dodavatelé Jižní Koreje.

Někteří jihokorejští experti v souvislosti s energetickými plány nového prezidenta nicméně varují, že unáhlené kroky vedoucí k uzavírání tradičních zdrojů, z nichž některé se teprve budují, by mohly ohrozit energetickou bezpečnost země a citelně zdražit energii pro tamní firmy 
a domácnosti.