Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje výzvu na podporu fotovoltaických systémů z Národního plánu obnovy. Cílem je jejich rozvoj s možností akumulace a související náhrada fosilních zdrojů energie. Výzva má mimo jiné přispět ke zvýšení energetické soběstačnosti podnikatelských subjektů a úspoře provozních nákladů.
„Podpora obnovitelných zdrojů v čele s fotovoltaickými systémy je jedním z hlavních směrů, kterým se musíme vydat nejen v rámci snahy snižovat emise, ale také minimalizovat naši energetickou závislost na Rusku,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Plánovaná alokace této výzvy ve výši 4 miliard korun je rozdělena na dvě aktivity. Na aktivitu A, kde žadatel vlastní nemovitost nebo ji má celou v nájmu, jsou připraveny 3 milardy. Kč. Jedna miliarda korun pak podpoří aktivitu B, kde má žadatel v nájmu pouze část nemovitosti (např. střechy).
„V souladu s tím, co říkám od svého nástupu do funkce, je prioritou této výzvy co nejvíce podpořit zejména malé a střední podniky z aktivity A. V případě nevyčerpání alokace pro malé a střední podniky je ale možné finanční prostředky realokovat i pro větší podniky,“ dodává ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Jedná se o průběžnou (nesoutěžní) výzvu. Příjem žádostí spustí MPO 22. března a podávat je bude možné do 30. června 2022. Výzva je otevřena pro všechny podniky, MPO tak podpoří jak malé a střední podniky, tak i ty velké.
Míra podpory na fotovoltaickou elektrárnu (FVE) je 35 % a na akumulaci 50 % (v případě Prahy 45 %) pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost z celkových způsobilých výdajů (CZV) projektu. Maximální výše CZV je stanovena na základě max. měrných cen systémů FVE a akumulace. Reálná výše CZV bude v případě dosažení nižších, než max. CZV, stanovena dle dosažených CZV. Projekty jsou omezeny velikostí 1 MWp (včetně) instalovaného výkonu FVE a velikostí akumulace v kWh maximálně do výše instalovaného výkonu FVE v kWp.
zdroj: tisková zpráva
Já s tím souhlasím
Tady popis dimenzování zemního kolektoru:
https://youtu.be/_MPZJSa2M4I
Nedat TČ do novostavby je taktická chyba.
Zálohovat dřevokotel peletovým kotlem je stejné jako diesel auto benzínovým autem…
Dřevo nestačí aby s tím topili všichni, po kůrovcové kalamitě budou drahé pelety i špalky.
https://youtu.be/LwAtChaQx48?t=56
Má někdo nějaká přesnější čísla jaká je udržitelná těžba?
Co jsem dohledal, tak to vypadá, že by to mohlo být 16 000 000m3 to je asi 35TWh energie. Kdyby se to pálilo v kogeneračních elektrárnách zásobujících SCZT a ostatní baráky topily pomocí TČ, tak se to nedostatkové dřevo využije 2-3x lépe. TČ je nejjednodušší OZE, navíc vyrábí kdy je třeba, zejména v zimě.
Dřeva je málo na to, aby se s ním plýtvalo v lokálních kotlíkách.
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/spor-o-vyuzivani-dreva-jako-obnovitelneho-zdroje-biomasa
Až se začne opravdu řešit kde vzít energii, tak se budeme divit, proč se plýtvalo dotacemi na lokální kotliky… když už teď je technika a strategie, jak využívat palivo mnohem lépe.
Připomínám, že elektřina je méně než 1/4 problému kde vzít energii, je potřeba vyřešit taky teplo, průmysl a dopravu, celkem zhruba čistá spotřeba 300TWh, momentálně to je 500TWh i se ztrátami.
Idnes.cz zamestnava dementy. Pisou, ze Zelensky oznamuje, ze se vzdalo 500 az 600 ukrajinskych vojaku. Odvolavaji se na Reuters. Pritom Reuters pise ze se vzdali russky vojaci. Jak muze vubec takovy server existovat. Cesko jak vysite, vsude blbci a pupek sveta.
Konecne to zmenili.
V prazskem tunelu horelo auto. Jelikoz to byl spalovak, tak jsou vsichni v klidu. Kdyby to bylo BEV, tak by bylo zase expertu kteri pozaduji zakaz. Pritom spalovak umoznil russkou valku. Dieselgate je prd proti tomu co spotreba fosilniho paliva zavinila.
Nejsem si jist, jestli moudré dotovat něco, u čeho převažuje poptávka nad nabídkou a navíc to má diskutabilní návratnost. Lepší by bylo to investovat do přímého nahrazování plynového vytápění TČ, kde je efekt okamžitý a nezpochybnitelný.
Ano ale ma to svoje limity. TC je sice pekna vec ale nehodi sa vsade (najlepsie je pre nizkoteplotne systemy vykurovania), navyse to znamena ze potrebujeme dalsiu energiu (elektricku), ktoru dnes pouzivame v ramci plynu. Keby sme mali spolahlive energeticke zdroje tak ano. Vedeli by sme relativne rychlo prejst na taketo systemy a z energetickej oblasti by sme mohli vyhodit fosilne paliva. Ale bohuzia nemame. Namiesto toho investujeme do drahych OZE a este drahsich technologii stabilizacie. Myslim, ze to co teraz zazivame pekne vystihuje jedno slovo: „populizmus“. V preklade to znamena urobit nieco popularne bez rozmyslania nad dosledkami.
Já už mám 14 dní v provozu novou kotelnu ve starém domě a je to teda naprosto vychytané a stejný systém budu mít i v domě, co dokončuji. Mám dva velmi výkonné kotle, jeden na dřevo a jeden automat na pelety. Ráno vstanu a před snídaní zatopím dřevem, pak přikládám když jdu na svačinu. Kotel na dřevo mi ohřeje zásobník 3000 litrů vody, což stačí na skoro celé denní topení. Když teplota v zásobníku moc klesne, když jsem pryč nebo se mi nechce topit, zapne se automat na pelety, co má zásobník na 20 tun pelet a v mých podmínkách může jet bez jediného zásahu celou topnou sezónu.
Spočítal jsem náklady za dva týdny tohoto hybridního vytápění a je to naprostá sranda – cca 4500 Kč, takže cca 9 tisíc měsíčně v zimním měsíci za palivo + cca 200 Kč za elektřinu.
Celkové náklady za kotelnu 500 tisíc.
TČ v rekonstruovaném dvougeneračním domku. Vytápění + TUV, podlahové topení. Roční účet za celý dům cca 25000,- Letos to bude z důvodu zdražení přes 30000,- běží t už šestým rokem a nemusím hnout prstem.
A kolik to ročně dělá MWh? Já teď mám 850 Kč za 1MWh energie vyrobeného tepla.
Jsem naprosto energeticky nezávislý a jsem schopen si fixovat cenu nákupem paliva klidně na 20 let dopředu, když budu chtít.
8592 kWh za období 2020/2021.
Jake TČ mate, asi zeme-voda? Zemni kolektor nebo vrt?
Kdepak, normální vzduch-voda. Nic extra.
20 tun dřevěných pelet ? To je cca 40 metrů krychlových ne ? To je jedna středně velká místnost naplněná až po strop. To není zrovna řešení pro každého.
Diverzifikace je určitě dobrá, takže topení dřevem má své místo, ale pro současnou spotřebu energie neroste v ČR dost dřeva pro celý stát.
Mimochodem 20 tun dřevěných pelet je energie cca 100 MWh. Vytápíte nějaký hrad ?
Ano, je to středně velká místnost. V nevytápěné části domu, nad kotelnou s přímým spádem pelet do kotelny a se dvěma trubkami na plnění. Ten samospád ale zase ubírá z prostoru zásobníku.
A ano, můj nový dům co dokončuji je takový malý hrad 🙂 Tři plnohodnotá podlaží, z toho jedno podzemní + podkroví. Při plném vytápění by to bylo těch 80-100MWh ročně, na co to spočítal projektant, ale realisticky se nadzemní křídlo pro hosty bude vytápět jen někdy a podzemí jen ojediněle, přestože oba tyto prostory jsou tabulkově „bytová plocha“. Takže realisticky to vidím spíš kolem 40 MWh ročně. Ale uvidí se.
Mimochodem, tenhle velký rozptyl v potřebě tepla je další zásadní argument proti TČ.
Protože abych pokryl maximální potřebu, musel bych mít pro běžný provoz naprosto nesmyslně naddimenzovanou instalaci tepelného čerpadla. Zatímco u pevného paliva je hardware v podstatě stejný, jen se změní doba hoření kotlů a nabíjení akumulačních nádob.
pre takýto prípd je jedno riešenie z nedávnej diskusie – zašiel do maďarska a kúpil „hlúpe“ tč – iba zapne/vypne za 500€ a k tomu (veľkosť, objem neviem) aumulačnú nádrž.
Ja mam take TČ on/off bez akumulacni nadrze. Podlaha akumuluje tolik tepla ze to staci na cely zbytek dne. Byla v tom automatika a obehove cerpadlo bezelo nonstop aby se merila teplota vratne vody a zapinalo/vypinalo samo. Odpojil jsem automat a mam obycejny vypinac zapni/vypni. Tak jsem panem systemu a muzu to prizpusobit vyrobe FVE.
Dotaz byl k tomu stavajicimu domu ktery s tim vasim kotlem a 20t pelet vytapite. Odpoved jste nedal, jen kecate co bude. Ale kdyby to byla pravda, tak byste vytapel uz ted nejaky hrad. Tezko se vam da verit a pry ze budete mit dva hrady soucasne, … Dovedete rozesmat.
Elektrické energie má náš stát obrovský přebytek. Prakticky celý instalovaný výkon Temelína se vyváží a několik následujících let se to moc nezmění. Takže dát 4mld na podporu TČ, tam kde to dává smysl vidím jako optimum. Stejně to bude jenom kapka v moři. FVE na RD v tuto chvíli strategicky neřeší nic.
Problém TČ je, že účinnost klesá s teplotou. Takže v zimě, když bude minus 15, kdy je spotřeba elektřiny nejvyšší, je TČ v podstatě k ničemu. Takže při přechodu na TČ se budou muset vyřešit 2 problémy:
1) Dostatečný výkon elektráren, který nyní není. My sice vyvážíme, ale musíme brát na ohled celý evropský prostor.
2) Zvýšení kapacity přenosové soustavy.
Kdyz se poustite do tematiky s TČ, tak si aspon neco prectete. TČ zeme-voda ma skoro celou zimu stale podminky. Teplota v zemnim kolektoru se meni o par stupnu a dobry kolektor neklesne do zapornych teplot. Kdo si poridi TČ vzduch-vzduch, ten by koupil i hrnce za 100 tisic.
Jistě, stačí vrazit dvě mega do TČ země-voda, udělat 200 metrový vrt a budete mít i v zimě COP4. A to se vyplatí 😛
Staci vzit bezny traktorbagr a pres vikend udelat ryhovy zemni kolektor. Zadny mega nejsou potreba a zadny high tech to take neni. Delal jsem dva a parada. Staci zahrabat do zeme PE trubky skrz ktere pumpujete vodu nebo nemrznouci smes. Voda se ohreje od hliny a idealne zemni vlhkosti. To je prakticky bezedny zdroj energie. V lete se teplo od slunicka naakumuluje a v zime se vyuziva.
Ano, ale takové čepadlo bude mít v ideálním případě COP 3-3,5.
Moje 11 let staré TČ má s tímhle systémem S(ezónní)COP = 4. Ale už je to zastaralá technologie, novější modely stejného výrobce už jsou o kus lepší a levnější.
Ne každý má tak velkou zahradu, aby třeba 200 m2 obětoval zemnímu kolektoru. V tomto prostoru nesmí být ani stromy ani se tam nesmí jezdit autem.
Mam to v hloubce 1,5 az 2,5m. Osobakem tam muzete jezdit. Stromy by nemely vadit, koreny trubkam neuskodi. Rika se, ze koreny by mohly trpet chladem zespodu. Ale muj kolektor nepromrza, tak to korenum asi nevadi. V zime muze prirodne zamrzat az 1m a stromum to asi nevadi. Je fakt, ze vam ten bagr trochu ponici travnik. Ale za 2 roky uz neni nic poznat.
2,5 metru?? cože? 😀
Jsou to vertikalni smycky prumeru 1m. Horni cast je v hloubce 1,5 a dolni 2,5m. Stacilo by i 1 az 2m, ale kdysi u nas promrzla puda snad do 1,5m, tak jsem zvolil 1,5-2,5m. Tenkrat se o globalnim oteplovani jeste moc nemluvilo. Nevadi, stalo to o trochu vic za bagrovani, ale zato muzu preckat i pristi dobu ledovou. Existuji i kolektory v hloubce 40cm, ale to je uz kriticka hloubka. No kdyz to nekdo dela rycem, tak to jo. Zemina je idealni pro kolektor. Zadne kameny, vlhka jilovita a steny se neborily. Jeden den vykop a druhy den se to uz zahrabalo. Kriticka faze byla svarovani vetvi k sbernemu potrubi v hloubce 2,5m. Drevena rozpera byla tak trochu amaterska. Nastesti se nikomu nic nestalo.
Můžu se zeptat, čím jsi kopal nebo ryl 2,5 metru?
Já jen že když jsem zakopával nádrže na naftu nebo dělal bazén, tak to ještě celkem šlo, ale vykopat 500m3, to je jak podzemí mého stávajícího domu a to je teda díra jako kráva a těch peněz co to sežralo…
Obycejny traktorbagr JCB a sikovny bagrista. Slo to jak po masle.
Ok. Já když minulý rok začal dělat podzemní patro, tak metr krychlový výkopu byl co si pamatuju asi za 600.
To vas vzali na hul. Ja platil hodinovou sazbu. Tusim 500 plus dph. 2008. Za hodinu vykope spoustu kubiku. Ale u zakladu je zase potreba presnost. U zakladu mel bagrista teodolit a laser. Dostal plany a vse bylo na cm presne. Pri pristavbe jsem mel minibagr a myslel ze usetrim. Vykopal sem jamu pro schody do sklepa. Bohuzel podle oka a padlo tam betonu za tisice. Ten vykop me prisel pekne draho. Dalsi delal uz jen profik. Ne vse se vyplati delat sam.
Dvě mega? Kde žijete? Úplně stačí zemní kolektor v nezámrzné hloubce. Dneska se to běžně dělá UNCkem s takovou přerostlou řetězovou pilou, který vyřízne drážku na „hada“. Celá ta sranda vyjde vcelku levně.
Komplet se dá vejít do nějakých 200-250 tisíc a bude to v klidu mít SCOP přes 4. S vrtem by to mělo dost přes 5.
Ano, bude to mít 4 i 5, ale v ideálním případě. Protože stálých 5 má normálně vrt 200+ metrů. A ten rozhodně není z hubičlu, jako zahrabat na zahradě trubku.
nik nevie určiť aký „výkon“ bude ten ktorý zemný kolektor v čase mať. väčšinou sa seknú o 50% pre priemerný mráz.
oproti tomu cca 12m hlboké studne sú schopné aj v spomínaných priemerných mrazoch dodávať +12°C teplú vodu. tam je problém s výkonom a el príkonom čerpadiel.
zemný kolektor je zvyčajne mino vykurovaciu sezónu regenerovať.
a premiestňovať/zničiť to nmožstvo pôdy tiež nie je za hubičku …
Koupil jsem 2000m PE trubky a neco pres 1800m zahrabal. Zadna zemina nezustala. Tenkrat stala PE trubka DN 32 11 kc/m. Privod mam DN 50. Na ten kolektor bych mohl pripojit klidne druhe TČ. Kolektor mam se vsim vsudy i s bagrem za 50 tisic. TČ Jsem koupil v DE za mene nez 2000Eur. Nejdrazsi bylo podlahove topeni, ale to bylo v ramci rekonstrukce domu a podlahy se musely delat i tak. Drive kdyz jel najaky vetsi nakladak kolem baraku, tak se trochu trasl. Ted ma tolik betonu v podlaze, ze ani tank nic nerozvibruje.
Kolik to zabírá m2?
Jsou to ryhy dlouhe 17m, siroke 90cm a hluboke 2,5m. Celkem 8 takovych zarezu s rozestupem 3m. Trubka je ve smyckach u leve a prave steny prikopu. V kazdem prikopu je 2x100m trubky, nekde 3x100m, protoze bagrista mel jiny kseft a tak jsem musel improvizovat. Je pravda ze sem nemusel setrit misto, je to prazdna louka. Kdyby byla lopata 60cm, tak by byl vykop 60. Stacilo by i 40cm, ale pak se lopata blbe vyprazdnuje. 3m rozestup je kvuli mistu pro docasne ulozeni hliny aby nepadala zpet do diry. Nesehnal jsem pudni frezu, ta dela ryhu 10cm a male skody. Navic staci rozestup treba 50cm. V kazdem pripade je zemni kolektor ucinny a pomer cena/uzitek je nejlepsi. Vzduchove TČ je pro prechodne obdobi, ale v mrazech je naprd.
Moje TČ bezi i v zime z velke casti z FVE. Tento tyden nevim kam s elektrinou.
Pokud se nebavíme o horských oblastech, jde jsou stabilní mrazy pod -20°C mnoho dní v roce, tak je argument lichý. Těch pár dní v roce, kdy je opravdu extrémní mráz (kdy byl posledních několik let naposled?), tak topíte při nejhorším se spotřebou elektrokotle nebo přepínáte na bivalentní zdroj.
ad 1) nedává moc smysl. Jednak příkon TČ je v průměru 3x menší než elektrokotle a druhak výkonu máme víc než dost.
ad 2) neplatí globálně.