Automobilka Toyota ve spolupráci s Japonskou kosmickou agenturou (JAXA) pokračuje ve výrobě kosmického vodíkového vozidla Lunar Cruiser.
Gitai Japan, dceřiná společnost Toyoty, teď zkonstruovala robotické rameno, jehož drapák bude vyměnitelný, takže zařízení bude možné přizpůsobit různým druhům činností. Měsíční vozidlo pro posádku má být připraveno vyrazit do vesmíru do konce této dekády. Cílem je, aby lidé mohli ve vozidlech mimo Zemi jíst, spát, pracovat a komunikovat v bezpečných podmínkách. Kolonizovat Měsíc by mohlo pomoci do roku 2040 a potom také usnadnit život na Marsu.
Toyota Lunar Cruiser má dosahovat velikosti velké dodávky, s místy pro dva a v případě potřeby i pro čtyři pasažéry. Kosmonauti by mohli pobývat uvnitř bez speciálních kombinéz. Vozidlo má posádce umožnit snadné nasedání a vysedání s plnou výbavou. Toyota Lunar Cruiser svůj název odvozuje od legendárního modelu Toyoty, Land Cruiseru, jednoho z posledních skutečně terénních vozů, které na trhu jsou. Má být stejně houževnatý i v nejnáročnějším terénu.
Měsíční vozidlo budou pohánět palivové články. Se zaváděním této technologie do každodenního života má ostatně Toyota bohaté zkušenosti, což nejlépe dokazuje Toyota Mirai druhé generace, ale i autobusy a nákladní vozy poháněné vodíkem. Dojezd kosmického vozidla má činit až 10 tisíc km, přičemž Lunar Cruiser bude možné dálkově ovládat.
„Ve vesmíru vidíme šanci na transformaci. Díky výstupu do kosmického prostoru budeme schopni vypracovat komunikační a další pro lidstvo prospěšné technologie,” prohlásil Takao Sato, který projekt Lunar Cruiser v japonské Toyotě vede.
Toyota nejsou jenom auta
„Naším posláním je dostat naše auta na Měsíc. Toyoty jezdí téměř všude, teď jde o to, vyrazit s nimi tam, kde jsme ještě nebyli,“ říká Shinichiro Noda, inženýr z Toyoty. Toyota již řadu let odvážně překračuje hranice automobilového sektoru. Zkonstruovala jachty, proudové letouny a roboty. Pro japonský koncern je důležitá také společnost budoucnosti, fungující v souladu s udržitelným rozvojem.
Toyota proto u úpatí hory Fuji buduje Woven City, experimentální město budoucnosti, kde se v hlavních rolích představí umělá inteligence, robotika, doprava a technologie s nimi spojené, poháněné bezemisní energií. Právě ve Woven City se bude testovat systém řízení autonomních vozidel e-Palette, tedy veřejná doprava budoucnosti.
zdroj: tisková zpráva
BEZ IRONIE: Toyota konečně objevila druh vozidla, kde vodík může dávat smysl- LUNOCHOD ?
Kolik by vazil vodik a kyslik pro dojezd 10.000 km? Nebo bude nejaka FVE elektrolyzovat vodu a ktera bude zase recyklovana? Asi by bylo mnohem lepsi to auticko provozovat z baterek. Tam je ucinnost 2-3x lepsi. Ale jako reklama pro Koyotu se hodi kazda pitomost.
Malá přitažlivost a nízký odpor „vzduchu“. To pojede za míň než Oktávka fdízlu. 😀
Já myslím, že ten uzavřený cyklus by byl nutný, protože plýtvat vodou je ta poslední věc co by člověk na měsíci chtěl dělat.
Baterky by asi nestačily, protože 15 dní tam sice svítí, ale 15 dní je tam tma. 🙂
Váhově je taky určitě lepší tam dotáhnout víc panelů než víc baterek.
na Mesici to smyl dava, vetsina prozatim predstavenych projektu mesicnich zakladem pocita s vodikem jako s mediem pro ukladani energii, vesmes 200kWh elektriny ve vodiku znamena tam dostat jen relativne malej elektrolizer a nizkotlakou nadrz na ten vodik co ma cca 1,5×5 metru, pri preprave ma ta nadrz navic idelani tvar a da se nacpat dalsim materialem pro stavbu te zakladny, protoze pro nizkotlake skladovani vodiku do 50 bar nejsou potreba zadne spesl utesnene nadrze,a le vesmes staci obycejne ocelove, pro tohle pouziti by ale asi stejne pouzili nejak uhlikove materialy a proste kvalitni tesneni na spojich kvuli vaze, takze predpokladam ze to bude udelane treba tak, ze elektrilizer a samorne fotovoltaicke panely se proste naskladat do dane nadrze a na Mesici se to rozlozi a smontuje relativne rychle a snadno
a voda na mesici je ve forme ledu, takze pro vyrobu kysliku a vodiku tam maj surovina asi dost
Voda/led na měsíci sice jsou, ale ne volné. Tzn. už samotné získání ledu (ještě ne vodíku) bude značně náročné.
Podle mě je to nesmysl a Toyota hledá, kde by využila své znalosti vodíku a palivových článků. Nejlepší využití bych viděl v energetice, jako akumulace energie na zimní období: vodík popř. metan.
Na Měsíci je 14 dní zima a 14 léto. Normální základna si krásně vystačí s fotovoltaikou a baterkama. Tohle auto bude ale pojízdná základna a tolik baterek a izolace zase neuveze a kdyby se během dlouhé noci někde zasekli, budou potřebovat spoustu tepla. Šlo by o přežití…Vodíku uvezou o dost (?) víc.
tojóta + vodík = léta profláklý propagandystycký slovní spojení zaručující tyofej 😀