Solárně poháněná Sonda Juno dorazila k Jupiteru

auto Juno vesmírná sonda Jupiter NASA JPL

Sonda Juno byla ze Země vypuštěna 5. srpna 2011. V noci z pondělí na úterý, po pěti letech putování, dorazila na oběžnou dráhu Jupiteru. Za tu dobu urazila 2,8 miliardy kilometrů.

Vesmírná sonda Juno konečně zakotvila na oběžné dráze Jupiteru.
foto: /JPL

Vesmírná sonda Juno má za úkol podrobně prozkoumat atmosféru, nitro i magnetosféru Jupiteru, největší planety Sluneční soustavy. Pracovat by tam měla asi 20 měsíců, až do února 2018.

Juno si připsala hned několik nej. Jde o nejrychlejší objekt, jaký byl kdy lidmi vytvořen a rozpohybován. Vůči zemi dosáhla před brzděním na oběžnou dráhu Jupiteru nejvyšší rychlosti 74 km/s (266 400 km/h).

Juno je také první vesmírnou sondou vydávající se k Jupiteru, která pro svůj chod využívá solární panely namísto radioizotopových generatorů. Důvodem je globální nedostatek Plutonia 238.

Solární panely se u sond mířících tak daleko obvykle nevyužívají, protože intenzita slunečního svitu je u Jupiteru asi 26x nižší než u Země.

Sonda proto využívá 18 698 pokročilých solárních článků na třech obřích panelech o rozměrech 2,7 metru na 8,9 metru. Celá sonda váží 3625 kg a pohánějí ji dvě 55Ah li-ion baterie o výkonu 400 W.

Pokud by panely vyráběly elektřinu u Země, měly by výkon až 14 kW. U Jupiteru budou ale generovat pouze asi 486 W. A postupně výkon klesne ke 420 W s tím, jak budou solární články degradovat vlivem silné radiace planety.

Jakmile Juno sesbírá dostatek vědeckých poznatků, sestoupí do atmosféry Jupiteru. To vše by mělo přispět k lepšímu pochopení toho jak se formovala naše sluneční soustava a jednotlivé planety.

NASA



13 komentářů u “Solárně poháněná Sonda Juno dorazila k Jupiteru”


  1. Warning: in_array() expects parameter 2 to be array, null given in /data/web/virtuals/238402/virtual/www/subdom/hybrid/wp-content/themes/hitmag-pro/inc/class-custom-walker-comment.php on line 66
    Anonymsays:

    Pokročilé solarne články
    Pokročilé solarne články s účinnosťou 19,4% Ved to má bežný monokryštal. Čakal som 30 a viac percent.
    Nic moc.


      1. Warning: in_array() expects parameter 2 to be array, null given in /data/web/virtuals/238402/virtual/www/subdom/hybrid/wp-content/themes/hitmag-pro/inc/class-custom-walker-comment.php on line 66
        Anonymsays:

        Predpokladal som, že v
        Predpokladal som, že v kozme sa používajú najnovšie vydobytky vedy a viem, že existujú viacprechodové články s účinnosťou 42% a atd.
        Tvrdí sa, že to, čo sa používa v kozme a v armáde, tak v bežnom živote to bude o 10 rokov.

        1. U elektroniky je to spis
          U elektroniky je to spis naopak – jednak kvuli spolehlivosti (dlouhodobe odzkousene reseni, druhak (ale to je mozna dulezitejsi) kvuli kosmickemu zareni – starsi elektronika ma vetsi prvky (tranzistory, pametove bunky), takze je mensi pravdepodobnost, ze po zasahu letici castici se zmeni nejaky stav nebo data.

Napsat komentář