Podpora založená na pevných výkupních cenách umožnila raketový rozvoj moderní energetiky a postupně se rozšířila do více než 80 zemí včetně České republiky.
V Německu se čím dál více ozývají hlasy, podle kterých může politiku energiewende, prosazovanou vládou, zachránit už jen operace, které se v šachu říká rošáda.
Velcí hráči na evropském energetickém trhu končí s investicemi do uhelných elektráren. Konec uhlí již oznámili dva z pěti největších producentů skleníkových plynů v Evropě, další míří podobnou cestou.
Po rozhodnutí, že země odstaví, kromě jaderných od roku 2022, od roku 2038 také uhelné elektrárny, se v samotném Německu, v dalších evropských státech a dokonce i v Bruselu začínají ozývat obavy, jak tento energetický experiment dopadne a kdo jej nakonec zaplatí.
Zpochybnění jednoho z hlavních cílů německé politiky energiewende přišlo tento týden z nečekané strany. Ministr hospodářství Peter Altmaier vyzývá k přezkoumání plánu na ukončení provozu uhelných elektráren.
Evropa zažívá masivní nárůst počtu aut na baterky, tedy elektromobilů a plug-in hybridů. Aby byl jejich provoz opravdu ekologický, musí se nabíjet z nízkoemisních zdrojů.
Nenápadný projekt, který demonstruje, jak může mít čistě základní výzkum nečekané aplikace v praxi. Mezinárodní tým vědců v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR zkoumá srážky molekul s volnými elektrony, při nichž dochází k různým kvantovým exotickým efektům.
Hlavním tématem odborné konference Českého plynárenského svazu, která se konala na začátku listopadu v Praze, byla budoucí role plynárenství ve světovém i celoevropském kontextu, nové trendy v plynárenství a uplatnění zemního plynu v energetickém mixu.
SeaFloat, start-up Siemensu, vyvíjí koncept elektráren, které budou umístěny na moři. Mezi jejich hlavní výhodu patří schopnost rychlé instalace v místě potřeby, například po zemětřesení, tsunami nebo při výpadku stávajícího energetického zdroje.
Z více než 1,3 miliardy lidí žijících na černém kontinentu jich má přístup k elektřině jen asi polovina a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se energetický hlad Afriky v nejbližší době výrazně snížil.
Když přišly koncem 90. let na trh první automobily s hybridním pohonem, mělo přidání elektromotoru a baterie do pohonného systému aut své technické opodstatnění. Dnes nacházejí násobně větší baterie využití přímo v elektrárnách.