Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda
Americký ministr energetiky Steven Chu aktuálně vystoupil na klimatické konferenci Organizace spojených národů v mexickém Cancúnu. Kromě jiného tam řekl, že elektrická auta mohou být konkurenceschopná těm benzinovým už během pěti let.
Superkondenzátory jsou v současné době stále veskrze neznámým pojmem. Přitom slibují zásadní proměnu v oblasti elektroniky a potažmo i elektromobilů. Podle analytické společnosti NanoMarkets se celosvětový obchod se superkondenzátory zvýší ze současných $400 mil. na $3,0 mld. v roce 2016.
Mnohí odborníci sa zhodujú v tom, že hlavnou prekážkou rozšíreného využitia vodíka je jeho problematické skladovanie pri vysokom tlaku a nízkych teplotách. Firma Safe Hydrogen má v ponuke riešenie v podobe kvapalnej zmesy hydridu magnézia, ktorá by mohlo mnohé z týchto potiaží odstrániť.
Magazín EV World přinesl aktuálně zajímavý článek srovnávající energetickou výtěžnost jednotlivých typů rostlin při zpracování na biopalivo. Pokud byste jeden akr půdy osadili sójou a tu přeměnili na bionaftu, mohli byste pak na ni ujet za rok zhruba 3800 km. Několikanásobně více energie v sobě ukrývá kukuřice přeměněná na bioethanol (28 800 km). Následuje větrná energie – jeden akr větrných elektráren by „dal“ 288 000 km. Zajímavé je, že v případě mořských řas by to bylo ještě více, a to 592 000 km. Zdaleka nejvíce by ale bylo možné z 1 akru půdy získat při zapojení solárních článků, a to pro ujetí až 3 600 000 km.
Španělská automobilka SEAT patřící pod koncern Volkswagen instaluje na střechy své továrny ve městě Martorell solární panely. To by mělo „ušetřit“ asi 11 700 tun CO2 ročně. Celkový výkon panelů je 8,5 MW, ročně vyprodukují 11,2 GWh energie. Postupně panely zaberou plochu až 206,000 m2. V nedaleké továrně El Prat de Llobregat instaloval nedávno solární panely také Nissan. Španělská vláda totiž momentálně poskytuje na podobné akce úlevy.
Ve spolupráci s uvedením vozu Honda FCX Clarity na palivové články představila automobilka Honda také domácí energetickou (vodíkovou) stanici pro dobíjení palivových článků a generování energie. Jedná se již o čtvrtou generaci tohoto zařízení, které zpracovává zemní plyn a přeměňuje jej na teplo a elektřinu. Dokáže tedy nejen dobít palivové články vašeho auta, ale také ohřívat vodu, produkovat elektřinu, případně vytápět dům. Pořád se ale ještě jedná o experimentální zařízení. Reálné nasazení podobných stanic se očekává nejdříve kolem roku 2015. Podstatným způsobem by se tím urychlilo budování infrastruktury potřebné pro provoz aut na vodík.
Vodík patří v současné době mezi jedny z nejdiskutovanějších typů alternativních pohonů. Zatím nejsou zcela jasné jeho přínosy pro životní prostředí, protože produkce vodíku je sama o sobě nákladná a zatěžujucí. Přesto indická vláda ohlásila, že do roku 2020 chce v zemi vybudovat rozsáhlou vodíkovou infrastrukturu.
Ačkoliv hlavním posláním serveru Hybrid.cz je informovat o novinkách v alternativní dopravě, tentokrát uděláme malou výjimku.
Během posledních dnů se objevily hned dva úžasné architektonické návrhy nových mrakodrapů. Není náhodou, že oba by podle plánů měly být vystavěny v „pohádkovém“ Dubaji.
Prvním z nich je The Lighthouse, „zelený“ mrakodrap vysoký 400 m. Energii dokáže generovat pomocí tří obrovských větrných turbín s výkonem 225 kilowatt (29 m v průměru) a 4000 fotovoltaických článků umístěných na fasádě. Mrakodrap není energeticky 100% soběstačný, ale snížení přísunu energie má být až 65 %. Navrhla společnost Atkins.
Druhý mrakodrap nese název Burj al-Taqa („Energetická věž“) a je vysoký 322 metrů. Na jeho střeše je umístěna obrovská větrná turbína a po jeho těle i solární panely. Na mrakodrapu pracuje německý architekt Eckhard Gerber.
Že je pivo vydatným energetickým nápojem ví snad každý Čech. Ale teprve australští vědci a pivovarníci z firmy Fosters zjistili, jak z piva vyrábět elektřinu.
Experimentální technologie představená vědci z University of Queensland a pivovaru poblíž Brisbane využívá odpadní vodu z pivovaru jako náplň pro mikrobní palivové články. Odpadní látky obsažené ve vodě pak konzumují bakterie a produkují energii a navíc i čistou vodu.
Švédská vláda, spotřebitelé i společnosti vyjádřili podporu úsilí zbavit se do roku 2020 závislosti na fosilních palivech. Už dnes pochází více než 26% energie Švédska z obnovitelných zdrojů (průměr EU je dnes 6%). Ponejvíce z vodních a větrných, případně solárních a jaderných elektráren. Švédsko chce nově zavést daňová opatření, která zvýhodní energii z obnovitelných zdrojů i nové druhy paliv. Kromě toho automobilka Volvo oznámila, že hodlá být prvním velkým podnikem, který nebude produkovat žádné emise. A to už do konce tohoto roku. Jde o vskutku odvážný plán, avšak je otázkou do jaké míry se jej podaří uskutečnit a zda vůbec bude mít požadovaný účinek.
Koncept nového hromadného dopravního prostředku s názvem AutoTram představili vědci z německého Fraunhoferova Institutu Dopravy a Infrastruktury. Kombinuje flexibilitu autobusové dopravy, ale zároveň nepotřebuje koleje ani dráty a má kapacitu tramvaje. To z něj činí o 30 až 50% levnější dopravní systém než jsou stávající tramvajové systémy.
Souprava může být až 36 metrů dlouhá, AutoTram může jezdit jako jediný autobus na nízko obsazených linkách, anebo jako dva spojené AutoTramy připomínající tramvaj na více zatížených linkách. Pokročilý řídící systém umožňuje zařízení AutoTram snadno manévrovat i ve složitých městských oblastech.
Wolfgang Reitzle, ředitel německé energetické skupiny Linde, která se mimo jiné zabývá vývojem vodíkových technologií, vyslovil na automobiové konferenci v Německu prognózu, podle které bude v Evropě do roku 2020 jezdit šest milionů hybridních vozů.
Odhaduje, že v současné době brázdí světové silnice asi půl milionu hybridů, což je dáno zejména minimální infrastrukturou. Pokud se má infrastruktura zlepšit, stálo by to podle Reitzleho čtyři miliardy dolarů – to by stačilo na výstavbu evropské sítě 2800 vodíkových pump. Zárověň upozornil, že by Německo mohlo v nástupu vozů poháněných palivovými články zaspat.
Podle magazínu Eureka by mohlo skladování brzdné energie pomocí hydraulického akumulátoru a její následné využití pro zrychlení vylepšit spotřebu velkých nákladních automobilů až o 35%.
Nápad to není úplně nový a jeho základy se objevily už v 19. století, praktické využití ohlásila automobilka Ford v roce 2002 se systémem Hydraulic Launch Assist.