Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda
Lisování aut do malých úhledných kostek se na vrakovištích pomalu stává minulostí. Dnes je cílem recyklovat co možná největší množství materiálu. Jde však o energeticky velmi náročné operace. Co kdyby ale auto bylo převážně z odolného dřeva?
Nylon je syntetické vlákno vyrobené z uhlí, vody a vzduchu. Evropská letecká společnost EADS přichází s revolučním výrobním procesem, který umožňuje z nylonu tvrdého jako ocel vyrábět jednoduše a levně složité součátky. Svůj objev demonstrovala na superlehkém jízdním kolem nazvaném Airbike.
Německý koncern Daimler uzavřel dohodu s japonskou společností Toray Industries. Společně budou vyrábět CFRP, plasty tvrzené uhlíkovými vlákny, pro použití v automobilovém průmyslu. Daimler je tak po BMW další automobilkou, která hodlá snižovat hmotnost s pomocí materiálů z uhlíkových vláken.
Varšava, Polsko. Tamní metro bude od roku 2012 jedním z nejmodernějších v Evropě. Polské hlavní město si nechalo navrhnout od společností Siemens a BMW nové vozy metra, které jsou z 98% recyklovatelné. A navíc doslova vyzařují šetrný přístup k životnímu prostředí.
Do začátku autosalonu v Ženevě sice ještě pár měsíců zbývá, ale některé automobilky už se připravují. Jednou z nich je i švýcarská neortodoxní dílna Rinspeed. Ta představila svůj nejnovější koncept Rinspeed BamBoo připomínající ostřejší golfový vozík.
Prcek je originální český elektromobil pro dvě osoby. Cílem bylo postavit malý, jednoduchý, atraktivní a ekologický elektromobil pro pohyb v centrech velkých měst nebo pro využití volného času. K realizaci projektu Prcek došlo na základě vyhlášení soutěže na stavbu elektromobilů pořádané sdružením Future Age o.s. na začátku roku 2010. „Hlavním impulzem byla soutěž a samozřejmě touha vyzkoušet si co v nás je,“ říká Jiří Uiberlay, jeden z tvůrců.
 |
 |
 |
Když Hyundai na autosalonu v Ženevě ukázal koncept hybridního auta i-flow, vzbudil tím řadu ohlasů. Netradičně tvarované auto využívá také nové materiály, za něž byla společnost BASF aktuálně oceněna.
Výzkumné týmy z Rice University a společnosti Lockheed Martin objevily novou metodu s pomocí které by mělo být možné zvýšit kapacitu lithium-iontových baterií až desetinásobně. Hlavní roli opět hrají nanotechnologie.
Čína dosud držela světový monopol na vývoz drahých kovů. Teď ale vývozy snižuje a její místo má zastoupit Grónsko, Austrálie, USA a další státy. Mezi vzácné kovy patří např. rhodium, platina, zlato, palladium, osmium, iridium či neodym. Nacházejí uplatnění v moderní elektronice jako jsou notebooky, iPhony, ale především také v elektromotorech a bateriích, které se pak montují do hybridních aut, elektromobilů nebo větrných elektráren.
Evropská unie přispěla částkou 3,5 mio. euro na výzkum nových materiálů. Ty by v budoucnu mohly sloužit nejen jako součásti karoserie elektrických vozů, ale zároveň i jejich baterie. Jde o speciální kompozit z uhlíkových vláken a pryskyřice.
Jako zjevení působí nová cyklostezka v Austrálii. Správa australských národních parků nedávno otevřela novou cyklotrasu v národním parku West MacDonnell, který je kompletně vyrobená z recyklovaných náplní pro tiskárny.
Vědci z Univerzity technologií ve Štýrském hradci vyvinuli nový akumulační materiál, který umožňuje uložení mnohem většího množství elektrické energie v jednotce objemu než současné li-ion technologie. Vyvinuli metodu, která používá křemíku pro zvětšení kapacity lithium-iontových baterií. Kapacita takto vzniklých baterií je až desetinásobná v porovnání se současnými li-ion bateriemi.
Výzkum je prováděn s podporou firmy Varta Microbattery. Celý projekt nese název „NanoPoliBat“ a v nedávné době již byl předložen patentovému úřadu. Tato technologie obsahuje množství nových poznatků, které mají vést k vytvoření nového typu baterie.
„Já taky vidím dobrou cestu v nanotechnologiích, ale jde o to KDY a za jakou CENU,“ píše náš čtenář Dalibor u článku o nových li-air bateriích od IBM. Nanotechnologie jsou na Hybrid.cz poměrně stálým tématem a spousta nových objevů jich přímo využívá. O jejich světlé budoucnosti nyní oficiálně informuje také automobilka Honda.
„Mikroskopické uhlíkové nanotrubičky statisíckrát tenčí než lidský vlas mohou mít potenciál přenášet elektřinu rychleji, přes větší vzdálenosti s minimálními ztrátami,“ informuje automobilka v tiskové zprávě. Staronové objevy otevírají další možnosti v oblasti miniaturizace a energetické efektivity.
Mohou to být třeba menší a rychlejší počítač, ale především elektrody i superkondenzátory, elektrické kabely, baterie, palivové články, solární články, umělé svaly, kompozitní materiály pro automobily či letadla, materiály pro ukládání energie apod.
Nanotechnologie mají skutečně velmi široké uplatnění napříč mnoha obory. Hlavním cílem výzkumníků nyní je získat plnou kontrolu nad tím jak jsou nanotrubičky „pěstovány“ tak, aby bylo možné vytvořit právě takové, které bude možné prakticky využít. Honda se o nanotechnologie, konkrétně syntézu nanotrubiček, zajímá už více než desetiletí.
Během akce SAE World Congress 2008 v Detroitu oznámila automobilka Ford, že hodlá investovat miliony dolarů do výzkumu nanotechnologií. Chce vyvinout nové typy nátěrů, lehkých kovů, slitin, plastů a katalyzátorů, které umožní snížení spotřeby a váhy automobilů. Gró nápadu spočívá v tom, že se využijí nanočástice rozptýlené v různých materiálech pro zlepšení jejich vlastností. Nanotechnologie mají zdaleka nejen v oblasti konstrukce automobilů obrovské možnosti, aktuálně například probíhají četné výzkumy jejich využití v nových typech lithium-iontových baterií či palivových článků.