Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda
Čína je dnes v oblasti rychlovlaků jednou z nejprogresivnějších zemí světa. Staví tisíce kilometrů vysokorychlostních železnic. Mezi Kantonem a Wuhanem jezdí rychlostí až 350 km/h. U Šanghaje jezdí ještě rychlejší Maglev, až 431 km/h. Plány jdou ale dál: postavit vakuový Maglev s rychlostí až 1000 km/h.
Jak navrhnovat efektivní dopravní systémy si všichni budoucí plánovači mohou vyzkoušet ve skvělé počítačové hře OpenTTD. Jde o volně šiřitelnou předělávku známé hry Transport Tycoon, která zazářila během 90. let. Vybudovala si kolem sebe komunitu oddaných fanoušků a její odkaz žije dál.
Země celého světa vidí ve vysokorychlostních vlacích obrovský potenciál. Teď, po kalamitě letecké dopravy způsobené něčím tak „běžným“, jako je výbuch sopky, se tahle obliba ještě zesílí. Své rychlovlaky chce po Británii, Číně a USA také Jihoafrická republika.
Ide o najväčší dopravný projekt v histórii. Žlté čiary na mape ukazujú, kade bude viesť budúca železnica. Čínu bude spájať nielen s Iránom a Indiou, ale dokonca sa priamo napojí na európsku vysokorýchlostnú sieť. Je teda možné prejsť z Pekingu priamo do Londýna, a to rýchlosťou cez 250 km/h. Naproti tomuto projektu vyzerá byť japonský železničný systém Šinkanzen malý a bezvýznamný. pokračování
Zpráva s tak zábavným titulkem neminula snad žádné z tuzemských novin. Říše středu, která se má stát novým hegemonem světové politiky a ekonomiky 21. století, se v poslední době o svůj mediální obraz stará více než dobře. Zablokování jednání na klimatické konferenci v Kodani umě svedla na Baracka Obamu. O uzavření dohod o zemním plynu se svými západními středoasijskými sousedy taktně mlčela. A svůj nový rychlovlak naopak staví všem na odiv.
Francie a Japonsko dnes podle Lorda Adonise, britského ministra dopravy, představují etalon v oblasti vysokorychlostních vlaků. Rychlovlaky se stávají velkým tématem v USA, nedávno jsme přinesli také článek o rychlotratích v ČR. Teď do stejného „vlaku“ naskakuje také Británie.
Rádi byste se po naší krásné malé republice proháněli v pohodlných, čistých a rychlých vlacích? Tedy nejlépe „rychlovlacích“? My také. Ale zatím to nejde. Stát sice postupně začíná pouštět na železnici konkurenci, ale jen velmi, velmi opatrně. Student Agency se pere o první volná „místa“ a České dráhy nám už mezitím pěkných pár let mažou med koleb huby ohledně vysokorychlostních tratí. Dnes, když ekonomika země údajně narazila na dno, průmysl se propadl, stavba dálnic se zadrhává a konečně vychází na jevo jejich předraženost, zároveň vyplouvají na světlo megalomanské plány na propojení ČR s plánovanou celoevropskou sítí vysokorychlostní železnice.
Téma rychlovlaků, resp. vysokorychlostních tratí (VRT) je v poslední době čím dál tím oblíbenější. Nový americký prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký projekt stavby rychlodráhy napříč celými Spojenými státy. Těžko proto odolat další nejnovější zprávě z USA. Společnost Solar Bullet totiž představila projekt solárního vysokorychlostního vlaku z Tucsonu do Phoenixu. Maximální rychlost vlaku by měla být 355 km/h a vzdálenost necelých 190 km mezi zmíněnými dvěma městy by měl urazit během půl hodiny. Co je ale na celém projektu nejzajímavější je skutečnost, že energii pro rychlovlak by dodávaly solární panely rozprostřené nad rychlodráhou (celkem jde o 110 MW). Odhadované náklady na vybudování tak odvážného projektu jsou 27 mld. dolarů, podle některých značně podhodnocené. Zakladatelé společnosti Solar Bullet už se setkali se zástupci místních samospráv i vlády, kterým se sice nápad líbí, nicméně jeho náklady považují už tak za velmi vysoké. „Já bych k tomu řekl jen to, že pokud plánujete, plánujte ve velkém. Pokud sníte, sněte ve velkém,“ komentuje situaci Gary Hayes, výkonný ředitel asociace regionální dopravy, který nápad nehodlá jen tak zahodit do koše.
Prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký plán rozvoje rychlovlaků v Americe. Rychlotratě mají v průběhu let prorůst celými Spojenými státy. Dozajista ho k tomu donutila ekonomická krize, ubývající pracovní místa, ale dost možná i něco úplně jiného. Ve svém projevu zmínil, že rychlodráhy už dávno fungují – ve Francii, Japonsku anebo třeba Španělsku. A právě Španělsko je zářným příkladem toho, že vysokorychlostní železnice zdaleka nepřináší pouze práci a ekonomický rozvoj. Ukazuje se totiž, že významně přispívají k sociální soudržnosti celého národa. „My Španělé jsme nebyli zvyklí příliš cestovat,“ řekl listu WSJ José María Menéndez, hlava oddělení veřejného plánování na univerzitě ve městě Castilla-La Mancha. „Teď naši studenti neposedí chvíli na místě. AVE radikálně změnilo přístup téhle generace k cestování,“ dodává.
Španělské rychlovlaky AVE (Alta Velocidad Española) mají do roku 2020 prorůst celou zemí, devět z deseti obyvatel by jeho zastávku nemělo mít dál než 50 km od domova. První vysokorychlostní dráha byla ve Španělsku otevřena v roce 1992 mezi hlavním městem Madrid a jihošpanělskou Seville, která tehdy hostila Světovou výstavu. Výstavbu provázely nejrůznější kontroverze. Dnes se politici o stavbu stanic vysokorychlostní železnice ve svém okrsku doslova perou. Dnes rychlodráhy vedou až do Málagy, Barcelony či Valladolid. Z Barcelony do Madridu trvá cesta dvě a půl hodiny místo šesti hodin autem. Cena za jízdenku je přitom zhruba srovnatelná s letenkou, emise nesrovnatelně nižší. Jenže na nádraží navíc nemusíte být o dvě hodiny napřed, nemusíte projít trapnou bezpečnostní prověrkou nebo trávit desítky minut rolováním po ranveji.
Samozřejmě, že rychlovlaky mají i své odpůrce. Například baskickou militantní separatistickou skupinu ETA, která rozhodně nemá zájem na tom, aby Španělé volně cestovali a míchali se se svými krajany ze všech možných koutů jejich obrovské země. Další odpůrci říkají, že provoz AVE bude vždy ztrátový a jiní zase poukazují na úpadek nákladní železniční dopravy. Jiní ale naopak dokáží vysokorychlostní tratě chytře využít. Zhruba 50 minut cesty rychlovlakem na jih od Madridu například vyrostlo nové mezinárodní letiště, které nabízí mnohem levnější služby než to v rušné metropoli.
Teprve nedávno byl v Kalifornii schválen velký projekt rozvoje nové rychlodráhy napříč celým západním pobřežím. Už ten byl propagován jako jedna z možných cest skrz ekonomickou krizi. Nyní prezident Barack Obama předstvil plán celonárodního rozvoje rychlovlaků v USA. „Moje návrhy rychlovlaků povedou k inovacím, které změní způsob cestování v Americe,“ řekl Obama. Nedávno schválený záchranný balíček poskytne na tento záměr celkem 8 mld. dolarů plus jednu miliardu každý rok po dobu pěti let. Tyto zdroje půjdou do jednotlivých států, které za ně vylepší stávající železniční spojení a připraví půdu pro vysokorychlostní vlaky. Obama se tak chce přiblížit Evropě a zejména státům jako je Francie, Španělsko, případně také Japonsko. Zde se projekty vysokorychlostní železnice rozvíjejí už desítky let. „Čína, kde tahle služba začala teprve před dvěma lety, by mohla mít více vysokorychlostních tras než jakákoliv jiná země za pouhých pět let,“ upozornil americký prezident. Obamův návrh počítá s kratšími i delšími koridory o celkové délce téměř 1000 km, kde by vlaky cestovaly rychlostí až 240 km/h. Aktuálně zveřejněná studie společnosti IBM upozorňuje, že během následujících pět let bude na celém světě utraceno kolem 300 mld. dolarů na vysokorychlostní dráhy. „Abychom mohli být v 21. století konkurenceschopní, potřebujeme vyrovnanou dopravu, která nám umožní rychle a efektivně přepravovat lidi, zboží a obchod – a která sníží počet aut na našich silnicích,“ řekl guvernér státu Oregon Ted Kulongoski. Rozvoj rychlodráhy přinese také zvýšení mobilitiy, snížení cestovních časů, snížení nákladů a samozřejmě také emisí.
Novopečený americký prezident Barack Obama se již brzy chystá podepsat konečně schválený záchranný balíček proti ekonomické krizi. Americký Senát v sobotu schválil stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů, tedy asi 17,5 bilionu korun (více na IHned.cz). Součástí ohromného balíku výdajů, které si budou muset Spojené státy kompletně vypůjčit, je i masivní podpora hromadné dopravy. Vysokorychlostní vlaky a městské dráhy, které původně měly být dotovány pouze 300 miliony dolarů, si nově ukously 8 mld. dolarů spolu s 6,9 mld. dolarů pro veřejnou dopravu a 1,3 mld. dolarů pro Amtrak, americkou národní železnici. Velké podpory se dočkají také plug-in hybridy, hybridy a auta na palivové články. Jde o 2 mld. dolarů jakožto půjčky na vývoj pokročilých technologií baterií. Kromě toho se balíček zabývá také chytrou rozvodnou sítí, která získá 4,5 mld. dolarů a je nezbytná pro další podporu obnovitelných zdrojů energie jako jsou větrné turbíny a solární elektrárny.
Hospodářské noviny přinesly zajímavý článek týkající se železniční dopravy, resp. rychlovlaků. „Dopravní revoluce ve Španělsku: rychlovlak přetáhl klienty aeroliniím“ Španělsko chce údajně do roku 2020 vybudovat 10 000 kilometrů rychlotratí, které protnou celou zemi a zásadním způsobem zvýší mobilitu obyvatelstva a zároveň významným způsobem sníží emise z letecké dopravy. Rychlovlaky AVE společnosti Siemens doplňují jiné evropské železnice jako italské Pendolino nebo francouzský TGV. Úryvek z článku:
„Vlaky totiž nejsou drahé: jízdenka na trati Madrid – Barcelona stojí 44 eur. Pro srovnání – letenka nyní stojí kolem 55 eur. Podle dispečerů navíc dorazí 99 procent vlaků načas. To o letadlech, která zápasí s přeplněnými koridory, není možné vždy říct. A při zpoždění větším než 30 minut vrací dráhy jízdné zpět.“ (celý článek)
Japonská společnost Kawasaki Heavy Industries Ltd. ohlásila vývoj rychlovlaku, který se má stát nejrychlejším v zemi. Jeho jméno zní „Environmentally Friendly Super Express Train” (efSET) neboli „Superexpres šetrný k životnímu prostředí“. Maximální rychlost má dosahovat 217 mil za hodinu, tedy necelých 350 km/h. Dosud nejrychlejší japonské vlaky Šinkanzen jezdí max. rychlostí 300 km/h. Nový rychlovlak má být také tišší, šetřivější, šetrnější k životnímu prostředí. Železniční doprava v Japonsku je považována za jednu z nejrozvinutějších na světě, k čemuž má přispět i nový rychlovlak Kawasaki. Bude výjimečně lehký a aerodynamický, navíc dokáže získávat zpět energii pomocí regenerativního brzdění. Kawasaki chce mít návrh hotový do roku 2010 a později nabídnout rychlovlak také na mezinárodních trzích.
Už v polovině února jsme vás informovali o novém projektu rychlovlaku AGV. Ten se má stát nástupcem světoznámého TGV a konkurovat letecké dopravě. Hospodářské noviny skrze svůj web iHNed.cz informují, že jedna souprava AGV se právě nachází k testování na zkušením okruhu Velim u Kolína. „K Velimi byla souprava AGV přitažena jako běžný vagon a teprve zde se poprvé začala hýbat díky vlastnímu pohonu. Kromě brzd nebo rychlosti se na velimském, třináct kilometrů dlouhém okruhu testuje také aerodynamika vlaku, hluk či bezpečnost proti vykolejení. „Český okruh nám vyhovuje. Na rozdíl od francouzského je dost dlouhý a můžeme tedy testovat vlak i při rychlosti dvě stě kilometrů v hodině,“ říká Thierry Yonnet, inženýr Alstomu.“ (celý článek)
Sen (ne)mnoha amerických nadšenců do železnice se konečně stává skutečností. Kalifornská státní společnost pro rychlodráhy dostala zelenou k vybudování více než 1300 km dlouhé rychlodráhy, který propojí největší města západního pobřeží USA a hlavní obydlené oblasti – Sacramento, San Francisco Bay Area, Central Valley, Los Angeles, the Inland Empire, Orange County a San Diego. Vlak bude mezi těmito destinacemi cestovat rychlostí až 350 km/h, takže z L.A. do San Franciska se dostanete za 2 hodiny a 40 minut. Do roku 2030 má rychlodráha přepravovat 100 milionů pasažérů ročně. Vida vida, strýček Arnold zavádí v USA pěkné evropské manýry. Železnice za dob Rakouska -Uherska jen kvetla, a teď se zdá, že s rakouským rodákem v čele se poštěstí také Kalifornii. Otázkou je, zda se Arniemu podaří změnit také smýšlení svých spoluobčanů? Protože Američané nejsou na vlaky právě dvakrát zvyklí. Na druhou stranu, téměř 10miliardový projekt (v dolarech) vytvoří půl milionu nových pracovních míst, dále výrazně sníží emise CO2 v oblasti, stejně jako spotřebu benzinu a samozřejmě zlepší celou hromadnou dopravu.