
Dán vymyslel solární elektrokolo
Tohle prostě muselo přijít. Někoho napadlo, že na elektrické jízdní kolo přimontuje solární panely. A s nimi bude dobíjet baterii. Ten někdo byl, pochopitelně, z Dánska.
Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda
Tohle prostě muselo přijít. Někoho napadlo, že na elektrické jízdní kolo přimontuje solární panely. A s nimi bude dobíjet baterii. Ten někdo byl, pochopitelně, z Dánska.
Na FaceBookové stránce Hybrid.cz jsme si před pár dny uspořádali myšlenkové cvičení, zda solární články umístěné na karoserii mohou efektivně sloužit k prodloužení dojezdu elektromobilu. Náhoda tomu chtěla, že téměř současně se v mediálním prostoru objevila informace o mini-autě P-MOB, které dokáže údajně jezdit pouze na energii ze svých solárních článků.
Solar Impulse je dost možná neznámější solární letadlo na světě. Stroj švýcarského dobrodruha, povoláním psychiatra, Bertranda Piccarda nedávno například přeletěl ze Švýcarska do Maroka. V roce 2015 se s ním chystá obletět svět. Poletí i v noci.
Pvilion je mladá newyorská společnost, která vyvíjí solární dobíjecí stanice pro elektromobily nazvané. První pojmenovanou Solar Sail už údajně dokonce prodala, do slunného Austinu ve středním Texasu.
Tým studentů z univerzity v Georgii přestavěl Audi TT z roku 2001 na pohon na slunce. Pes je zakopán v tom, že energie ze slunce pohání pouze okna, rádio, brzdy, posilovač řízení a světla. Pro pohon kol využívá elektromobil energii z běžně dobíjených baterií.
Slunce je jedním z nejsnáze přístupných zdrojů obnovitelné energie. Solární elektrárny slouží k přeměně sluneční energie na elektřinu. V současné době jsou nejběžnější fotovoltaické solární elektrárny skládající se z jednotlivých solárních panelů.
Solární energie sice pořád ještě nemůže pohánět kompletní auta – vyjma ultralehkých letadel a soutěžních solárních speciálů. Může ale pomoct vnitřnímu vybavení jako je audiosystém, klimatizace a další elektrické systémy. Fiat se proto chystá využít nové technologie solárních střech SolarPrint.
Solární automobil „ELA“ s fotovoltaickými články Sharp bude vozem vedoucím běžce po trase 2. ročníku Sotokoto*1 Safari maratonu, který se koná 23. května 2010 v keňském Nairobi. Ekologický solární automobil bude poskytovat podporu běžcům maratonu konajícího se v rovníkové Keni – v zemi, kde intenzita slunečního svitu je jedna z nejvyšších na zeměkouli.
Francouzi musí být výjimeční. Když velké hlavy v Peugeotu viděli květinové vozítko Renault Twizy Z.E. a další ujeté koncepty čtyř elektromobilů představených na letošním autosalonu ve Frankfurtu, žabožrouti nejspíš bledli závistí. Designéři proto dostali úkol: udělejte nám podobnou věc, jen ještě ujetější!
![]() |
![]() |
![]() |
Tak vznikl Peugeot BB1. Matka skútr, otec auta (dědou je prý mlýnek na pepř!), dohromady je to květinové dítko par excellence. Vypadá jako jezdící skleněno-plechová bublina s kniplem místo volantu a hi-tech palubní deskou. Ostatně, přesvědčte se v reklamním spotu.
„Já taky vidím dobrou cestu v nanotechnologiích, ale jde o to KDY a za jakou CENU,“ píše náš čtenář Dalibor u článku o nových li-air bateriích od IBM. Nanotechnologie jsou na Hybrid.cz poměrně stálým tématem a spousta nových objevů jich přímo využívá. O jejich světlé budoucnosti nyní oficiálně informuje také automobilka Honda.
„Mikroskopické uhlíkové nanotrubičky statisíckrát tenčí než lidský vlas mohou mít potenciál přenášet elektřinu rychleji, přes větší vzdálenosti s minimálními ztrátami,“ informuje automobilka v tiskové zprávě. Staronové objevy otevírají další možnosti v oblasti miniaturizace a energetické efektivity.
Mohou to být třeba menší a rychlejší počítač, ale především elektrody i superkondenzátory, elektrické kabely, baterie, palivové články, solární články, umělé svaly, kompozitní materiály pro automobily či letadla, materiály pro ukládání energie apod.
Nanotechnologie mají skutečně velmi široké uplatnění napříč mnoha obory. Hlavním cílem výzkumníků nyní je získat plnou kontrolu nad tím jak jsou nanotrubičky „pěstovány“ tak, aby bylo možné vytvořit právě takové, které bude možné prakticky využít. Honda se o nanotechnologie, konkrétně syntézu nanotrubiček, zajímá už více než desetiletí.
Anne Forschner je čtyřiadvacetiletá studentka dopravního designu na univerzitě v Pforzheimu v Německu. Během svých studií už spolupracovala s automobilkami jako Mercedes, Mazda nebo BMW. A právě pro poslední jmenovanou vytvořila unikátní koncept nazvaný Lovos.
Lovos je zkratka pro „Lifestyle of Voluntary Simplicity“, tedy „životní styl dobrovolné skromnosti“. Toto hnutí, na západě čím dál tím populárnější (na východě a na jihu jaksi „povinné“), si klade za cíl návrat k přírodě – resp. omezení nadměrné spotřeby, přiměřené přizpůsobení vlastních nároků především materiálních, ale i duchovních a intelektuálních.
Dvojice španělských nadšenců sdružených ve společnosti Turtle Airships už se nějakou tu dobu snaží přivést na svět vizi transatlantické solární vzducholodě. Prozatím mají velké plány, ale hluboko do kapsy. Aby ukázali, že jejich koncept má naději, snaží se nyní oba pánové vytvořit funkční prototyp, který by chtěli ukazovat případným investorům. „Naším cílem s tímhle modelem na dálkové ovládání je dostat na web nějaká videa a sehnat tak finance, které by nám pomohly pohnout se z místa. Abychom mohli postavit demonstrační model pro lidskou posádku,“ svěřil se Darrell Campbell, jeden z dvojice týpků z garáže, magazínu Autopia. Podle jeho slov by stavba prototypu pro jednoho člověka trvala tři měsíce.
V čem spočívá hlavní zvláštnost vzducholodí Turtle Airships? Především ve způsobu pohonu. Vnější plášť vzducholodí má být pokryt solárními články z mixu kadmia, india a germania, především pro lehkost těchto prvků. Tenkovrstvé solární články by měly dodat až 45 kW výkonu, což stačí zhruba na rychlost 65 km/h při normálních podmínkách. Zároveň chtějí do svých vzducholodí namontovat alespoň jeden, lépe však dva dieselové agregáty. Ty by pak sloužily jako generátory elektřiny a vznikl by tak de-facto hybridní pohon. To kdyby se náhodou zatáhlo – vzducholodě by měly létat relativně nízko.
Zkrachovalá americká automobilka General Motors odprodala po německém Opelu další svou ztrátovou evropskou divizi, švédský Saab. Ten se „stěhuje“ domů, do Švédska, kdy jej za pomoci tamní vlády odkopil výrobce luxusních sportovních vozů Koenigsegg. Zatímco Saab dosud vyráběl kolem 100 000 aut ročně, Koenigsegg v loňském roce prodal 18 vozů.
Co tím Koenigsegg sleduje zatím není jasné. Nejspíš chce vstoupit do vyšší ligy a udělat ze Saabu automobilku se „specifickým image“. A dost možná ve velkém rozjet výrobu elektromobilů! Saab se už v minulosti chlubil hybridními koncepty, např. 9-X BioHybrid. Koenigsegg zase před časem ukázal úžasný koncept čtyřmístného sportovního elektromobilu Koenigsegg Quant. Ten je společným dílem automobilky a společnosti NLV Solar AG, využívá k dobíjení baterie solární články. Dojezd se má pohybovat kolem 500 km a dobití do plné kapacity v řádu 20 minut. Poprvé byl koncept představen na letošním Ženevském autosalonu.
Výjimečný je na vozu především povrch, kompletní šasi je totiž potaženo v tenkovrstvých solárních článcích. Regenerativní brzdy, ABS a ESP plus pohon dvěma indukčními AC elektromotory. Pohotovostní hmotnost elektromobilu je 1780 kg při výkonu 512 koní a maximálním točivým momentem 715 nm. Z 0 na 100 km/h zrychlí auto během 5,2 s a maximální rychlost dosáhne 275 km/h. Může právě tohle být úsvit elektromobilů? Koenigsegg má obrovskou výhodu – může si dovolit vyrábět opravdu drahé sporťáky, nabité těmi nejnovějšími technologiemi. Tohle může být skutečné auto budoucnosti.