
Solar Impulse – kolem světa solárním letadlem
Včera jsme tu měli planetSolar, solární loď, se kterou chce německý dobrodruh obeplout svět. Dnes se vydáme s podobným cílem do oblak. Solar Impulse je projekt švýcarského dobrodruha Bertranda Piccarda.
Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda
Včera jsme tu měli planetSolar, solární loď, se kterou chce německý dobrodruh obeplout svět. Dnes se vydáme s podobným cílem do oblak. Solar Impulse je projekt švýcarského dobrodruha Bertranda Piccarda.
Německý dobrodruh Raphael Domjan se nebojí jít za svým cílem. Od konce 80. let měl sen objet svět s výdejem minima energie. V roce 2004 dostal projekt konkrétnější obrysy – strojem měla být solární loď. Domjan objíždí sponzory a školy a přesvědčuje je o úspěchu svého projektu.
Už podruhé za poslední dva ročníky si studenti z kanadské univerzity Laval v Quebecu odnášejí hlavní cenu $5000 z amerického Shell Eco-marathonu. V kategorii „prototypy“ dokázali s unikátním autem NTF 4.0 na benzin dosáhnout průměrné spotřeby 0,095 l/100 km. pokračování…
Když jsme poprvé psali o nápadu na solární silnice, znělo to jako zajímavá, ale přesto mírně potřeštěná a vzdálená vize. Americké ministerstvo energetiky však bylo opačného názoru. Udělilo dotaci a první prototyp je na světě. Chystá se i komerční výroba. pokračování…
Nápad na přeměnu někonečných černých asfaltových silnic a dálnic v solární elektrárny, nebo obecně zdroj obnovitelné energie, není nový. Jenže až doteď zněl poněkud šíleně. Doba se však mění a co se dřív zdálo jako čiré šílenství může dnes být vcelku zajímavým projektem a podnikatelským záměrem – tam, kde k tomu jsou předpoklady.
Ekonomickou krizí těžce stižené Spojené státy americké nyní hledají cestu z krize ven a kromě obrovských finančních stimulů ji hledají i skrze inovace ve vědě a technice. Americké ministerstvo dopravy proto nyní přikleplo grant v hodnotě 100 000 dolarů začínající společnosti Solar Roadways („solární silnice„).
Závody Nascar chtějí zlepšit svůj ekologický otisk. Závodní dráha Pocono v Pennsylvanii, která je každý rok hostí, se proto rozroste o solární elektrárnu zabírající více než 25 akrů. ‚Myslím, že jde o unikátní projekt,‘ řekl ředitel dráhy Brandon Igdalsky novinám New York Times. Celkem půjde o 40 000 solárních panelů, které dohromady budou mít výkon kolem 3 MW. Dokončení se očekává v roce 2010, rozpočet je kolem 15 mil. dolarů. Závodní dráha Pocono tak bude dalším sportovním areálem, který využívá solární energii – podobně jako například národní stadion na Taiwanu. Právě rozlehlé plochy sportovišť, ať už jde o dráhy nebo stadiony, jsou pro instalaci solárních panelů ideální. Kromě této iniciativy se ale Nascar vyrovnat své účty s přírodou i jinak, například každý rok chce zasadit 20 akrů stromů.
Jednomístné sporťáky vskutku nejsou etalonem užitkového designu, rozhodně však potěchnou oka. Designér Güney Kol přišel s návrhem vozu Bionamic. Jde o elektromobil s pohonem na všechny čtyři, velmi lehkou konstrukcí z karbonových vláken a dalších materiál vyvinutých s pomocí nanotechnologie. Výjimečný na něm je mimo jiné povrch pokrytý milióny malinkatých solárních panelů, které pro elektromobil získávají energii ze slunce. Ještě výjimečnější je malé sci-fi v podobě iontových vstupů, („Ion Intake System“), které dokáží absorbovat ionty s okolního prostředí a přeměnit je na užitečnou energii. Namísto volantu slouží k ovládání auta dvojice joysticků. Prý aby to bylo jednodušší. Ugh?!
Austrálie, nejmenší světadíl světa se potýká s obrovskými suchy, ale díky tomu má dobré podmínky pro využití solární energie. Student designu Damian Lucaciu na tamní univerzitě RMIT v Melbourne proto navrhnul svou představu budoucnosti taxi, která výrazně počítá s využitím obnovitelných zdrojů energie. Snažil se zabývat především těmi problémy, kterým bude běžný pasažér v roce 2020 v Austrálii skutečně čelit. Primární zaměření – vytvořit vůz co možná nejekologičtější, zároveň ale pohodlný a praktický.
Jeho vize vůbec nejsou nezajímavé. V taxi elektromobilu, který je poháněn palivovými články a také střešními solárními panely, najdeme samozřejmě GPS, systém pro noční jízdu, zábavní systémy pro cestující a dokonce i přístup pro handicapované. Zároveň je možné vehikl dobít přímo ze zásuvky. Tělo vozu je vyrobeno z hliníku a polykarbonátů.
Na univerzitě v Cambridge předvedl tým CUER (Cambridge University Eco Racing) svůj závodní solární vůz. Projekt pojmenovaný Bethany se zúčastní závodu World Solar Challenge v Austrálii, který se odehraje letos v říjnu. Účastníci musí urazit 3000 km vyprahlou pouští. Tým CUER bude závodit proti dalším týmům z celého světa. Jejich solární vozítko přitom dokáže vyvinout rychlost až 100 km/h, váží pouze 160 kg a jeho povrch se skládá z 6 m2 solárních článků s tou nejvyšší účinností. Celkem využívá 50x méně energie než klasické benzinové auto a má potenciálně nekonečný dojezd. Tělo vozítka se skládá z uhlíkových vláken, pod „kapotou“ se pak skrývá řada dalších pokročilých technologií, které snižují tření, zvyšují účinnost a bude možné je využít také u budoucích elektromobilů. „V době, kdy je celý automobilový průmysl nucen hledět do budoucnosti bez uhlíkových emisí je náš stroj skvělým příkladem obrovského potenciálu elektromobilů,“ komentuje novinku Anthony Law, manažer týmu.
Ekologická doprava, to nejsou jen elektromobily a hybridní auta. Snižování emisí musí jít napříč současnými dopravními možnostmi a solární letadla jen čekají na svou příležitost. Už v roce 1990 představil letecký konstruktér Eric Raymond svůj lehký solární letoun Sunseeker I, se kterým na několikrát přeletěl USA. Po téměř 20 letech se vrací se solárním letadlem Sunseeker II.
Už letos na jaře se chystá Sunseeker II na „evropské turné“. Přesná data zatím nejsou známá, nicméně už se ví, že se poletí z Německa na Sicílii a odtamtud do Švýcarska. Dále se objeví v Maďarsku, Slovinsku, Rakousku, Itálii, Francii a Španělsku. Solární letoun je vybaven účinnými solárními články a lithium-iontovými bateriemi. Nad mraky může fungovat díky přímému slunečnímu svitu dokonce i bez baterií, pouze na energii ze slunce.
Maximálních rychlost je 130 km/h a v jednom z rozhovorů se Raymond zmínil, že díky tomu je dokonce možné létat s otevřeným kokpitem a občas se prý dokonce k letadlu přibližují ptáci. Více informací o celém projektu najdete na stránce www.solar-flight.com.
Jason Hill a Nathan Armstrong přispěli značným dílem k současné podobě tříkolky Aptera. Nyní se jejich zájem přesunul ze souše na vodu a navrhli velice zajímavý koncept loďky. Ta by se navíc měla začít vyrábět již v letošních letních měsících.
Trup lodi z kompozitních materiálů je podle tvůrců téměř nezničitelný a přitom lehký. Střecha s integrovanými solárními panely může být buď ve výchozí poloze pro více pasažěrů nebo se dá složit tak, že je z loďky člun pouze pro jednoho.
1 kW špičkového výkonu solárního zařízení pro plnohodnotný pohon nestačí. Baterie jsou proto nutností a v tomto případě budou sloužit celkem běžné gelové. Poměrně zajímavá je skutečnost, že pokud se loďka v přístavu plně nabije, začne směřovat energii vně, třeba přímo do sítě.
Škoda jen, že o dojezdu a rychlosti zpráva nic neuvádí. Neoficiální odhad činí kolem 55 km a 13 km/h. I ten oficiální však bude značně záviset na přírodních podmínkách.
Se zajímavým konceptem využití dálnic jakožto zdrojů energie přišla australská společnost Going Solar. V pilotním projektu spustila program, ve kterém podél australských dálnic podél Tullamarine Calder Interchange nainstalovala 500 m zvukových bariér – ze solárních panelů! Dálnice je umístěna poblíž obytné oblasti, a tak vyprodukovaná elektřina nemusí putovat nikam daleko, ale je hned na místě spotřebovávána. Ročně solární články vyrobí asi 18,7 MW energie, čímž pokryjí své náklady zhruba za 15 let. Originální řešení vyneslo společnosti Going Solar ocenění za nejlepší systém pro připojení k rozvodným sítím. Bylo by zajímavé zamyslet se, jak dál je možné dálnice, kor ty naše superdrahé, využít. Ostatně, nedávno jsme tu měli velmi zajímavou párty…
Španělsko ohlásilo záměr mít do roku 2014 na silnicích až 1 milion elektromobilů. Vláda premiéra Zapatery to počítá jako součást velkého plánu na snížení spotřeby energií a celkové zvýšení energetické efektivity země. Španělský ministr průmyslu, obchodu a turismu Miguel Sebastian řekl, že plán by měl být schválen již během následujících dní a následně rozjížděn už od letošního roku. „Elektromobily jsou budoucnost a hlavní činitel nové průmyslové revoluce,“ řekl Sebastian. Španělsko se touto iniciativou, na kterou hodlá vyčlenit až 245 milionů euro (zatím není jasné na co – zda na dotace, daňové úlevy, podporu pro výrobce či jiné incentivy), snaží podobně jako další země snížit svou závislost na drahé ropě. Kromě toho se dnes ve Španělsku také začíná ve velkém využívat solární energie v solárních elektrárnách. Mimochodem, plány na rapidní rozvoj elektromobilismu už ohlásilo také Portugalsko, Dánsko, Izrael a další země.
Japonská společnost Mitsubishi ve spolupráci s Tokyo Institute of Technology v současné době pracují na projektu sítě dobíjecích stanic pro elektromobily. Elektrická energie pro dobíjení elektromobilů má pocházet výhradně z obnovitelných zdrojů energie. První testovací dobíječky a celé instalace mají být umístěny v kampusu Tokijského technologického institutu. Testovacím elektromobilem bude Mitsubishi i-MiEV. V dobíjecí infrastruktuře jsou integrovány jak solární instalace, a to v podobě fotovoltaických panelů i solární termální elektrárny pohánějící Stirlingův motor pro generování elektřiny, tak i větrné turbíny. Testování bude probíhat od 1. července 2008 do 31. března 2010 v rámci projektu Advanced Energy Management (EAM).
Zatímco celkový instalovaný výkon solárních panelů se po celém světě počítá v jednotkách gigawattů, společnost Nanosolar vydala zprávu o převratně rychlé lince na výrobu solárních článků CIGS. Namísto dvacetkrát dražšího vakuového stroje přichází desetkrát rychlejší s produkcí jednoho gigawattu za rok! Články CIGS (Cu, In, Ga, Se) s 15% účinností by tak mohly dramaticky zlevnit, což by trhu s fotovoltaikou jistě prospělo.