Evropská investiční banka odsouhlasila 180 milionů eur pro stavbu větrné farmy na severu Švédska. Se 179 větrnými turbínami bude jednou z největších v Evropě.
V Limpurgských horách ve Švábsko-franckém lese na jihozápadě Německa vyrostly uprostřed lesů obří větrné turbíny. Borovice proti nim vypadají jako párátka.
Všechno zlé je k něčemu dobré. Víkendová vichřice přinesla nemalé materiální škody a dokonce i ztráty na životech. Na druhou stranu pomohla k rekordu větrným elektrárnám.
Německo a Norsko prohloubí propojení svých energetických soustav. Vytvoří tak zajímavý zdrojový mix, který by měl především Německu pomoci se zálohováním nestabilních větrných a fotovoltaických zdrojů.
Studie vědců ze Stanfordovy univerzity zmapovala možnosti přechodu 139 zemí včetně České republiky na systém zásobovaný ze 100 % energií z obnovitelných zdrojů.
Větrné elektrárny se dnes globálně starají o výrobu 4 % elektřiny na Zemi. Pětičlenný tým francouzských výzkumníků řeší, jak výkon stávajících a budoucích větrných elektráren o třetinu zlepšit a inspiruje se při tom v přírodě.
Přestože pověst evropského lídra ve využívání obnovitelné energie si pěstuje Německo, největší podíl obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie má dnes v Evropské unii Švédsko.
Skotská vláda schválila výstavbu plovoucí větrné elektrárny, jež bude ukotvena v Severním moři asi 15 km jihovýchodně od přístavního města Aberdeenu. Projekt nazvaný Kincardine počítající s osmi turbínami po 6 MW přijde zhruba na £250 mil., což v přepočtu odpovídá asi 8,1 mld. Kč.
V průběhu roku 2016 a během ledna 2017 navýšily státy Evropské unie celkovou instalovanou kapacitu větrných elektráren o 12,5 GW. Celý region nyní disponuje kapacitou 153,7 GW.
Nizozemsko, Dánsko a Německo chtějí společně v Severní moři vybudovat umělý ostrov Power Link, který bude sloužit jako energetická základna. Propojí okolní větrné farmy o výkonu 30 GW a časem možná i více.
Výkonné turbíny příbřežních větrných elektráren, instalované na vysokých pylonech, dosud nemohou být budovány v takovém tempu, jaké by se líbilo provozovatelům a investorům. Překážkou jsou totiž přírodní a technické bariéry. Změnit to má evropský projekt ELISA.
Větrné elektrárny mohou být klíčem k budoucnosti čisté energie na naší planetě. Aby ale tento klíč dokázal otevřít ty správné dveře, je zapotřebí jednotlivé elektrárny optimálně umístit.
Za největší překážku rychlejšího rozvoje příbřežních větrných elektráren je stále považována nedostatečná technická vyspělost konstrukčních řešení. Většina plovoucích jeřábů, lodních plošinových zvedáků a dalších přepravních zařízení je totiž primárně projektována k jinému využití.