Evropská komise zveřejnila hodnocení Národních klimaticko-energetických plánů, které členské státy vypracovaly jako svůj příspěvek k realizaci evropské strategie snižování emisí do roku 2030.
V Německu se množí požadavky na odklad konce jaderné energetiky. Jde mimo jino o na zprávu Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle které je dosažení klimatických cílů bez jaderné energetiky nereálné.
Problém energetické chudoby netrápí jen rozvojové země, ale celou Evropu. Více než 50 milionů obyvatel Evropské unie není schopno podle průzkumů vytápět své domovy a 87 milionů lidí bydlí v nevyhovujících podmínkách.
Švédsko už dnes patří k světovým premiantům ve využívání bezemisních zdrojů energie a má i nejambicióznější cíle: nejpozději v roce 2040 by energetika země měla být stoprocentně „čistá“.
Podle dnes publikovaných dat Energetickým regulačním úřadem se podíl vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů meziročně snížil o 0,31 %, klesnul tedy na 12,72 %.
Evropská unie pokrývá více než polovinu své energetické spotřeby dovozem. Česká republika je na tom lépe, ale i její závislost na dovozech se prohlubuje a dokonce rychleji, než závislost ostatních členských zemí.
Vývoj pokročilého energetického systému pro zásobování budov teplem, chladem a elektřinou s vysokými úsporami energie podpořila Technologická agentura ČR.
Zatímco česká energetika se stále točí v bludném kruhu „OZE jsou na nic; raději někdy možná postavíme jádro“, vyspělá část světa bez obav kráčí bezemisní k budoucnosti.
Začátkem letošního roku bylo zveřejněno několik globálních prognóz energetické budoucnosti lidstva. Přestože pocházejí od renomovaných agentur, jejich závěry se liší.
Diskuse o tom, jak by mělo lidstvo uspokojovat svou rostoucí energetickou spotřebu, se v poslední době vyostřuje. Zastánci jednotlivých zdrojů energie se trumfují v argumentech o dostupnosti, ekonomičnosti a udržitelnosti.