Elektromobily, hybridy, Tesla, Volkswagen, Škoda
Maroko patří mezi nejvyspělější země Afriky. Zároveň má velmi těsné vztahy s Evropou, především Francií a sousedním Španělskem. Není proto divu, že i tak stále poměrně chudá arabská země se rozhodla vzít si ze dvou velmocí vysokorychlostní železnice příklad a začala budovat vlastní trať.
Nová vysokorychlostní trati propojí japonské metropole Tokyo, Nagoya a Osaka. Rychlovlaky maglev tam budou svištět až rychlostí 500 km/h. Japonská vláda do projektu investuje 9 bilion jenů, tedy asi 112,44 mld. dolarů.
Magazín E15 aktuálně přinesl obsáhlý rozhovor s Petrem Šlegrem, ředitelem nevládního Centra pro efektivní dopravu. Ten mimo jiné říká, že železnice v České republice je za dálnicemi opožděna o půl století.
Japonsko patří už několik desítek let k zemím využívajícím rychlovlaky zcela běžně. Proto si může dovolit přemýšlet už i o jejich modernizaci. Takto se například má do roku 2027 vybudovat nová vysokorychlostní trať mezi městy Tokyo a Nagoya. Vlaky tam budou jezdit rychlostí až 500 km/h.
Rychlovlaky jsou skvělou náhradou letecké dopravy i řešením nekonečných zácp na silnicích. Přesto nejsou dokonalé. Zastávky jsou to, co provoz rychlotratí zdržuje a prodražuje. Čína proto přichází s novým řešením: rychlovlak, který v zastávkách nezastavuje, přesto mohou cestující vystoupit.
Spojené státy americké vsadily místo železniční dopravy na leteckou a osobní automobilovou. Jak se ukazuje, zejména v zimě to může být problém. Vláda Baracka Obamy chce protlačit vybudování celonárodní sítě vysokorychlostní železnice. Jeho ministr dopravy Ray LaHodd říká, že půjde o významné dědictví současné generace.
Spojené státy poněkud… zaostaly. V oblasti obnovitelný zdrojů. Dopravy. A několika dalších. Teď to ale chtějí napravit. Tamní asociace vysokorychlostní železnice navrhuje do roku 2030 vybudovat kompletní, více než 27 000 km dlouhou síť rychlovlaků spojující všechna populační centra napříč federací.
Čína je dnes v oblasti rychlovlaků jednou z nejprogresivnějších zemí světa. Staví tisíce kilometrů vysokorychlostních železnic. Mezi Kantonem a Wuhanem jezdí rychlostí až 350 km/h. U Šanghaje jezdí ještě rychlejší Maglev, až 431 km/h. Plány jdou ale dál: postavit vakuový Maglev s rychlostí až 1000 km/h.
Země celého světa vidí ve vysokorychlostních vlacích obrovský potenciál. Teď, po kalamitě letecké dopravy způsobené něčím tak „běžným“, jako je výbuch sopky, se tahle obliba ještě zesílí. Své rychlovlaky chce po Británii, Číně a USA také Jihoafrická republika.
Ide o najväčší dopravný projekt v histórii. Žlté čiary na mape ukazujú, kade bude viesť budúca železnica. Čínu bude spájať nielen s Iránom a Indiou, ale dokonca sa priamo napojí na európsku vysokorýchlostnú sieť. Je teda možné prejsť z Pekingu priamo do Londýna, a to rýchlosťou cez 250 km/h. Naproti tomuto projektu vyzerá byť japonský železničný systém Šinkanzen malý a bezvýznamný. pokračování
Zpráva s tak zábavným titulkem neminula snad žádné z tuzemských novin. Říše středu, která se má stát novým hegemonem světové politiky a ekonomiky 21. století, se v poslední době o svůj mediální obraz stará více než dobře. Zablokování jednání na klimatické konferenci v Kodani umě svedla na Baracka Obamu. O uzavření dohod o zemním plynu se svými západními středoasijskými sousedy taktně mlčela. A svůj nový rychlovlak naopak staví všem na odiv.
Francie a Japonsko dnes podle Lorda Adonise, britského ministra dopravy, představují etalon v oblasti vysokorychlostních vlaků. Rychlovlaky se stávají velkým tématem v USA, nedávno jsme přinesli také článek o rychlotratích v ČR. Teď do stejného „vlaku“ naskakuje také Británie.
Rádi byste se po naší krásné malé republice proháněli v pohodlných, čistých a rychlých vlacích? Tedy nejlépe „rychlovlacích“? My také. Ale zatím to nejde. Stát sice postupně začíná pouštět na železnici konkurenci, ale jen velmi, velmi opatrně. Student Agency se pere o první volná „místa“ a České dráhy nám už mezitím pěkných pár let mažou med koleb huby ohledně vysokorychlostních tratí. Dnes, když ekonomika země údajně narazila na dno, průmysl se propadl, stavba dálnic se zadrhává a konečně vychází na jevo jejich předraženost, zároveň vyplouvají na světlo megalomanské plány na propojení ČR s plánovanou celoevropskou sítí vysokorychlostní železnice.
Teprve nedávno byl v Kalifornii schválen velký projekt rozvoje nové rychlodráhy napříč celým západním pobřežím. Už ten byl propagován jako jedna z možných cest skrz ekonomickou krizi. Nyní prezident Barack Obama předstvil plán celonárodního rozvoje rychlovlaků v USA. „Moje návrhy rychlovlaků povedou k inovacím, které změní způsob cestování v Americe,“ řekl Obama. Nedávno schválený záchranný balíček poskytne na tento záměr celkem 8 mld. dolarů plus jednu miliardu každý rok po dobu pěti let. Tyto zdroje půjdou do jednotlivých států, které za ně vylepší stávající železniční spojení a připraví půdu pro vysokorychlostní vlaky. Obama se tak chce přiblížit Evropě a zejména státům jako je Francie, Španělsko, případně také Japonsko. Zde se projekty vysokorychlostní železnice rozvíjejí už desítky let. „Čína, kde tahle služba začala teprve před dvěma lety, by mohla mít více vysokorychlostních tras než jakákoliv jiná země za pouhých pět let,“ upozornil americký prezident. Obamův návrh počítá s kratšími i delšími koridory o celkové délce téměř 1000 km, kde by vlaky cestovaly rychlostí až 240 km/h. Aktuálně zveřejněná studie společnosti IBM upozorňuje, že během následujících pět let bude na celém světě utraceno kolem 300 mld. dolarů na vysokorychlostní dráhy. „Abychom mohli být v 21. století konkurenceschopní, potřebujeme vyrovnanou dopravu, která nám umožní rychle a efektivně přepravovat lidi, zboží a obchod – a která sníží počet aut na našich silnicích,“ řekl guvernér státu Oregon Ted Kulongoski. Rozvoj rychlodráhy přinese také zvýšení mobilitiy, snížení cestovních časů, snížení nákladů a samozřejmě také emisí.
