Saudská Arábie buduje vysokorychlostní železnici
Poušť Saudské Arábie má už příští rok protnout vysokorychlostní trať. Rychlovlak propojí muslimsá svatá města Medína a Mekka. Protne přitom i další města jako Džidda, Rabigh a další.
Štítek: vysokorychlostní železnice
Maroko začalo budovat trať vysokorychlostní železnice
Maroko patří mezi nejvyspělější země Afriky. Zároveň má velmi těsné vztahy s Evropou, především Francií a sousedním Španělskem. Není proto divu, že i tak stále poměrně chudá arabská země se rozhodla vzít si ze dvou velmocí vysokorychlostní železnice příklad a začala budovat vlastní trať.
Železnice v České republice zaostává za silnicemi o 50 let
Magazín E15 aktuálně přinesl obsáhlý rozhovor s Petrem Šlegrem, ředitelem nevládního Centra pro efektivní dopravu. Ten mimo jiné říká, že železnice v České republice je za dálnicemi opožděna o půl století.
Rychlovlak z Číny, který nezastavuje
Rychlovlaky jsou skvělou náhradou letecké dopravy i řešením nekonečných zácp na silnicích. Přesto nejsou dokonalé. Zastávky jsou to, co provoz rychlotratí zdržuje a prodražuje. Čína proto přichází s novým řešením: rychlovlak, který v zastávkách nezastavuje, přesto mohou cestující vystoupit.
Amerika začíná budovat vysokorychlostní železnici
Spojené státy americké vsadily místo železniční dopravy na leteckou a osobní automobilovou. Jak se ukazuje, zejména v zimě to může být problém. Vláda Baracka Obamy chce protlačit vybudování celonárodní sítě vysokorychlostní železnice. Jeho ministr dopravy Ray LaHodd říká, že půjde o významné dědictví současné generace.
2030: Spojené státy mají kompletní síť rychlovlaků
Spojené státy poněkud… zaostaly. V oblasti obnovitelný zdrojů. Dopravy. A několika dalších. Teď to ale chtějí napravit. Tamní asociace vysokorychlostní železnice navrhuje do roku 2030 vybudovat kompletní, více než 27 000 km dlouhou síť rychlovlaků spojující všechna populační centra napříč federací.
Čína chce vakuové rychlovlaky s rychlostí až 1000 km/h
Čína je dnes v oblasti rychlovlaků jednou z nejprogresivnějších zemí světa. Staví tisíce kilometrů vysokorychlostních železnic. Mezi Kantonem a Wuhanem jezdí rychlostí až 350 km/h. U Šanghaje jezdí ještě rychlejší Maglev, až 431 km/h. Plány jdou ale dál: postavit vakuový Maglev s rychlostí až 1000 km/h.
Čína má nejrychlejší rychlovlak na světě
Zpráva s tak zábavným titulkem neminula snad žádné z tuzemských novin. Říše středu, která se má stát novým hegemonem světové politiky a ekonomiky 21. století, se v poslední době o svůj mediální obraz stará více než dobře. Zablokování jednání na klimatické konferenci v Kodani umě svedla na Baracka Obamu. O uzavření dohod o zemním plynu se svými západními středoasijskými sousedy taktně mlčela. A svůj nový rychlovlak naopak staví všem na odiv.
Británie chce vybudovat síť vysokorychlostní železnice
Francie a Japonsko dnes podle Lorda Adonise, britského ministra dopravy, představují etalon v oblasti vysokorychlostních vlaků. Rychlovlaky se stávají velkým tématem v USA, nedávno jsme přinesli také článek o rychlotratích v ČR. Teď do stejného „vlaku“ naskakuje také Británie.
Rychlovlaky a vysokorychlostní tratě v ČR – mají budoucnost?
Rádi byste se po naší krásné malé republice proháněli v pohodlných, čistých a rychlých vlacích? Tedy nejlépe „rychlovlacích“? My také. Ale zatím to nejde. Stát sice postupně začíná pouštět na železnici konkurenci, ale jen velmi, velmi opatrně. Student Agency se pere o první volná „místa“ a České dráhy nám už mezitím pěkných pár let mažou med koleb huby ohledně vysokorychlostních tratí. Dnes, když ekonomika země údajně narazila na dno, průmysl se propadl, stavba dálnic se zadrhává a konečně vychází na jevo jejich předraženost, zároveň vyplouvají na světlo megalomanské plány na propojení ČR s plánovanou celoevropskou sítí vysokorychlostní železnice.
Amerika plánuje solární rychlodráhu
Téma rychlovlaků, resp. vysokorychlostních tratí (VRT) je v poslední době čím dál tím oblíbenější. Nový americký prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký projekt stavby rychlodráhy napříč celými Spojenými státy. Těžko proto odolat další nejnovější zprávě z USA. Společnost Solar Bullet totiž představila projekt solárního vysokorychlostního vlaku z Tucsonu do Phoenixu. Maximální rychlost vlaku by měla být 355 km/h a vzdálenost necelých 190 km mezi zmíněnými dvěma městy by měl urazit během půl hodiny. Co je ale na celém projektu nejzajímavější je skutečnost, že energii pro rychlovlak by dodávaly solární panely rozprostřené nad rychlodráhou (celkem jde o 110 MW). Odhadované náklady na vybudování tak odvážného projektu jsou 27 mld. dolarů, podle některých značně podhodnocené. Zakladatelé společnosti Solar Bullet už se setkali se zástupci místních samospráv i vlády, kterým se sice nápad líbí, nicméně jeho náklady považují už tak za velmi vysoké. „Já bych k tomu řekl jen to, že pokud plánujete, plánujte ve velkém. Pokud sníte, sněte ve velkém,“ komentuje situaci Gary Hayes, výkonný ředitel asociace regionální dopravy, který nápad nehodlá jen tak zahodit do koše.
Rychlovlaky mění život ve Španělsku
Prezident Barack Obama nedávno ohlásil velký plán rozvoje rychlovlaků v Americe. Rychlotratě mají v průběhu let prorůst celými Spojenými státy. Dozajista ho k tomu donutila ekonomická krize, ubývající pracovní místa, ale dost možná i něco úplně jiného. Ve svém projevu zmínil, že rychlodráhy už dávno fungují – ve Francii, Japonsku anebo třeba Španělsku. A právě Španělsko je zářným příkladem toho, že vysokorychlostní železnice zdaleka nepřináší pouze práci a ekonomický rozvoj. Ukazuje se totiž, že významně přispívají k sociální soudržnosti celého národa. „My Španělé jsme nebyli zvyklí příliš cestovat,“ řekl listu WSJ José María Menéndez, hlava oddělení veřejného plánování na univerzitě ve městě Castilla-La Mancha. „Teď naši studenti neposedí chvíli na místě. AVE radikálně změnilo přístup téhle generace k cestování,“ dodává.
Španělské rychlovlaky AVE (Alta Velocidad Española) mají do roku 2020 prorůst celou zemí, devět z deseti obyvatel by jeho zastávku nemělo mít dál než 50 km od domova. První vysokorychlostní dráha byla ve Španělsku otevřena v roce 1992 mezi hlavním městem Madrid a jihošpanělskou Seville, která tehdy hostila Světovou výstavu. Výstavbu provázely nejrůznější kontroverze. Dnes se politici o stavbu stanic vysokorychlostní železnice ve svém okrsku doslova perou. Dnes rychlodráhy vedou až do Málagy, Barcelony či Valladolid. Z Barcelony do Madridu trvá cesta dvě a půl hodiny místo šesti hodin autem. Cena za jízdenku je přitom zhruba srovnatelná s letenkou, emise nesrovnatelně nižší. Jenže na nádraží navíc nemusíte být o dvě hodiny napřed, nemusíte projít trapnou bezpečnostní prověrkou nebo trávit desítky minut rolováním po ranveji.
Samozřejmě, že rychlovlaky mají i své odpůrce. Například baskickou militantní separatistickou skupinu ETA, která rozhodně nemá zájem na tom, aby Španělé volně cestovali a míchali se se svými krajany ze všech možných koutů jejich obrovské země. Další odpůrci říkají, že provoz AVE bude vždy ztrátový a jiní zase poukazují na úpadek nákladní železniční dopravy. Jiní ale naopak dokáží vysokorychlostní tratě chytře využít. Zhruba 50 minut cesty rychlovlakem na jih od Madridu například vyrostlo nové mezinárodní letiště, které nabízí mnohem levnější služby než to v rušné metropoli.
Obama chce pro Ameriku rychlovlaky
Teprve nedávno byl v Kalifornii schválen velký projekt rozvoje nové rychlodráhy napříč celým západním pobřežím. Už ten byl propagován jako jedna z možných cest skrz ekonomickou krizi. Nyní prezident Barack Obama předstvil plán celonárodního rozvoje rychlovlaků v USA. „Moje návrhy rychlovlaků povedou k inovacím, které změní způsob cestování v Americe,“ řekl Obama. Nedávno schválený záchranný balíček poskytne na tento záměr celkem 8 mld. dolarů plus jednu miliardu každý rok po dobu pěti let. Tyto zdroje půjdou do jednotlivých států, které za ně vylepší stávající železniční spojení a připraví půdu pro vysokorychlostní vlaky. Obama se tak chce přiblížit Evropě a zejména státům jako je Francie, Španělsko, případně také Japonsko. Zde se projekty vysokorychlostní železnice rozvíjejí už desítky let. „Čína, kde tahle služba začala teprve před dvěma lety, by mohla mít více vysokorychlostních tras než jakákoliv jiná země za pouhých pět let,“ upozornil americký prezident. Obamův návrh počítá s kratšími i delšími koridory o celkové délce téměř 1000 km, kde by vlaky cestovaly rychlostí až 240 km/h. Aktuálně zveřejněná studie společnosti IBM upozorňuje, že během následujících pět let bude na celém světě utraceno kolem 300 mld. dolarů na vysokorychlostní dráhy. „Abychom mohli být v 21. století konkurenceschopní, potřebujeme vyrovnanou dopravu, která nám umožní rychle a efektivně přepravovat lidi, zboží a obchod – a která sníží počet aut na našich silnicích,“ řekl guvernér státu Oregon Ted Kulongoski. Rozvoj rychlodráhy přinese také zvýšení mobilitiy, snížení cestovních časů, snížení nákladů a samozřejmě také emisí.
